Před dvaceti lety Fakulta sociálních věd UK ustavila Cenu Josefa Vavrouška, „Lidské hodnoty a problémy rozvoje civilizace“. O tuto cenu se za dobu jejího trvání ucházelo téměř 270 autorů studentských prací. Jubilejní publikace přináší nejen dokumentaci těchto prací a jejich ocenění, ale také zamyšlení nad vědními disciplínami, do jejichž rámce náležejí. Je především reflexí nad stavem teoretické ekonomie, jejíž paradigma je vystavováno kritice v důsledku negativních dopadů hospodářského rozvoje na přírodu i na sociální vztahy. Jde o hodnotovou proměnu při porozumívání tomu, kdo je to člověk, co je jeho údělem, posláním a štěstím na Zemi.
Jedná se o čtivý, mnohovrstevnatý a (v pozitivním smyslu) intelektuálně provokativní text. Představuje nejenom osobnost Josefa Vavrouška a mozaiku prací oceněných cenou nesoucí jeho jméno, ale zejména poskytuje obecné zamyšlení a kritiku ekonomie od jedné z předních osobností české ekonomie posledních dekád. Text se věnuje následujícím důležitým otázkám: Jaký člověk ve skutečnosti je (v kontrastu s tím, co o něm předpokládá ekonomie)? Jak porovnávat užitek současných a budoucích generací? Jakou váhu dát přírodě a dlouhodobé (v řádu staletí) udržitelnosti přírodního bohatství? Vede větší bohatství k větší spokojenosti? Do jaké míry jsou lidské preference exogenní (tj. neměnné) a do jaké míry jsou formovány prostředím, zejména "ekonomickým" uvažováním samotným (míněno předpokladem sobeckosti)? Mohou být sociální vědy (včetně ekonomie) pouze popisné (tj. pozitivní) či by měly být explicitně zakotveny v určitých hodnotách? Jinými slovy, měla by věda záměrně vychovávat a formovat?
Na některé z těchto otázek můžeme hledat odpovědi v datech a dle mého názoru v tomto směru nastává určitý pokrok. Otázky, které jsou spíše normativního charakteru, jsou často na rozhraní oborů, a proto z pohledu standardní ekonomie složitější. Na řadě míst v textu nabízí autor na tento typ otázek odpovědi. Ty jsou často zakotvené v katolické sociální nauce, která zdůrazňuje důležitost dobrovolné skromnosti a nízkého diskontu času, tj. hodnot, které jsou často v protikladu s ekonomickými předpoklady o rozhodování člověka.
Jedná se o velmi inspirativní čtení. Autor diskutuje témata, nad kterými je třeba se zamýšlet, i proto, že současná věda je často velmi specializovaná a tento text čtenáře vybízí k širším úvahám. Čtenáři text rovněž připomene, že na řadu důležitých otázek nemáme uspokojivé odpovědi, což pro mladší generaci může být motivací do další práce.
Z recenzního posudku: Michal Bauer
Obsahem předložené knihy je podrobné připomenutí dvacátého výročí udělování cen za nejlepší bakalářské, magisterské a doktorské práce z oblasti životního prostředí. Životní prostředí je v tomto případě pojato dosti široce, v kontextu celého širokého záběru Fakulty sociálních věd. Autorem publikace je jedním ze zakladatelů uvedené ceny, který byl v tehdejší době proděkanem fakulty a později jejím děkanem. Jak je z publikace zřetelně patrné, Cena Josefa Vavrouška má již dlouhou a úspěšnou tradici. Všechny oceněné práce byly velmi dobré kvality, řada z nich byla veřejně publikována. O úspěchu Ceny svědčí i to, že v minulosti ani dnes nebyl nedostatek přihlášených prací, a to jak z Institutu ekonomických studií FSV (který byl iniciátorem ceny a který dodnes celý proces organizačně zajišťuje), tak z dalších součástí fakulty a rovněž z dalších fakult Univerzity Karlovy. V některých letech se počtem přihlášek Univerzitě Karlově vyrovnají i další vysoké školy, zejména Masarykova univerzita v Brně.
Celkově jde o zdařilou publikaci, která předkládá úplnou informaci o dosavadní historii Ceny včetně statistických dat. Konkrétní údaje jsou doplněny autorovým hodnocením celého průběhu Ceny i individuálních prací. Stati, věnované samotné ceně, jsou doplněny o biografické pasáže o Josefu Vavrouškovi a o autorovy úvahy nad postavením environmentální problematiky, jejího místa ve společenském diskursu a vztahu k ekonomii a k jiným disciplínám. Publikace je přehledně členěna, umožňuje dobrou orientaci v daném tématu, její sloh je jasný, srozumitelný a po jazykové stránce vytříbený.
Z recenzního posudku: Bedřich Moldan
Především je třeba ocenit hlavní záměr autora, totiž připomenout osobnost Josefa Vavrouška. Domnívám se, že reálně hrozí nebezpečí, že tato významná mnohavrstevná postava českého environmentalismu, disentu a polistopadové politiky bude pozapomenuta. Jistě, o Vavrouškův odkaz dobře pečuje Společnost pro trvale udržitelný život, která vznikla z Vavrouškovy inspirace, na Josefa myslí jeho přátelé, kteří po jeho smrti obklopili Evu Vavrouškovou. Chybí však odborně podložená práce, která by explicitně a hlavně pohledem zvenčí oceňovala Vavrouškův přínos. Mlčochův text není pojat životopisně. Vychází ze zajímavých kontextů, odborných i hodnotových asociací, zejména směrem k teoretické ekonomii, ale i k vazbám duchovním.
Čtenáři je nabídnut ojedinělý vhled do intelektuálního klimatu konce osmdesátých a raných devadesátých let - autor těžící z autopsie se opakovaně vrací k setkání sociologů, ekonomů a ekologů v Kosově Hoře v listopadu roku 1986. Z textu potom plyne, že nejde o prostou deskripci této události; pozorný čtenář si uvědomí, jak se ze socialistického myšlení a z "přeregulované" socialistické ekonomiky postupně rodil systém a myšlení blížící se poměrům na Západě. Ale zároveň nás při četbě textu o intelektuálních diskusích té doby může ve zpětném pohledu napadnout, že neoliberální cesta nebyla jedinou možnou. A také, v jakém vztahu k utváření vývoje po roce 1989 byla křesťanská víra.
Text obsahuje celou řadu nesamozřejmých informaci a inspirací. Například mne osobně vrátil k otázce, která mne provází delší čas: proč právě systémové inženýrství a kybernetika plodí environmentálně interesované jedince? Chystám se tuto hypotézu ověřit terénním výzkumem, Mlčochův přístup, jeho interpretace mne utvrzuje v její smysluplnosti. To uvádím jako jeden z možných příkladů inspirativního přínosu Mlčochova textu.
Třetí a čtvrtá kapitola tvoří věcnou část textu zabývající se makroekonomií. Zprostředkuje čtenáři pohled do alternativních západních ekonomických teorií; opouštějí ekonomii jako "normální vědu", popírající hodnotové souvislosti, plodící nečekané a nereflektované vedlejší efekty a nečekaná rizika v sociální a environmentální rovině. Příčinou (nebo důsledkem?) je mimo jiné hluboce neekologické statické pojetí modelu tržní rovnováhy, které nebere v úvahu dynamiku přírodních procesů.
Cenné jádro tvoří přehled studentských prací přihlášených a oceněných v soutěži o cenu Josefa Vavrouška. (Mimochodem - neměl by být uveden ve vlastním textu, ne až jako příloha?) Ukazuje na šíři a složitost environmentálních problémů, na různost možných teoretických uchopení. Návrh na ustavení soutěže podal v roce 1995 Lubomír Mlčoch jako proděkan Fakulty sociálních věd UK. Preambule tohoto dokumentu svědčí o jeho širokém rozhledu a o hlubokém pochopení, oč jde v různých oborech, jejichž příslušnost k environmentálním tématům není třeba všeobecně vnímána a přiznána. Studenti - autoři prací ovšem pochopili, co má vyzyvatel na mysli, velmi dobře; výsledkem tohoto pochopení je pozoruhodná a inspirativní škála soutěžních témat. Kapitola pátá se věnuje stručné, víceméně popisné, charakteristice podaných prací. Jenom si kladu si otázku, zda by tato část textu neměla být bohatší interpretačně. To by však byl úkol přesahující možnosti jednoho autora a vyžadující velkou časovou rezervu.
Protože nejsem ekonomka, nemohu posoudit adekvátnost a aktuálnost prezentovaných alternativních ekonomických teorií. V každém případě text čtenáře zaujme svou nesamozřejmostí a zřetelným hodnotovým zaujetím autora.
Z recenzního posudku: prof. RNDr. Hana Librová, CSc.
