Nejstarší dějiny Univerzity Karlovy tvoří významnou součást středověkého vysokého školství a svým evropským dosahem jsou stále středem badatelského zájmu domácích i zahraničních historiků. Už samo založení pražského vysokého studia císařem Karlem IV. v roce 1348 vyvolává řadu otázek. Bylo skutečně prvním na sever od Alp a na východ od Rýna, nepatří snad prvenství Erfurtu? K stále diskutovaným tématům náleží i nejstarší pečeť univerzitní obce. Nepatřila původně jen právníkům, kteří v letech 1372 tvořili samostatnou univerzitu v rámci pražského vysokého studia? Na tyto i další otázky a záhady dávají odpověď studie profesora Františka Šmahela, který se dějinám pražské univerzity věnuje téměř šedesát let. Soubor jeho 23 studií a rozprav v časovém rozpětí let 1348 až 1620 osvětluje výuku na artistické a lékařské fakultě, líčí události spojené s Dekretem kutnohorským a mimo jiné hledá první stopy humanismu na univerzitní půdě. Středem jeho pozornosti však vždy byli a jsou pražští studenti a jejich profesoři.

PŘEDMLUVA

PRAŽSKÉ OBECNÉ UČENÍ V DOBĚ LUCEMBURSKÉ

I. Počátky pražského obecného učení
Causa Celebris: zakládací listiny pražské univerzity – Zpochybněné prvenství – Erfurt, nebo Praha? – Univerzita bez profesorů a studentů? – Alma mater Pragensis a její „dcery“ – Středoevropské „vyzařování“ pražského obecného učení – Stručné shrnutí

II. Nejstarší statuta pražské univerzity
Konstitutivní akty a Ordinationes Arnesti – 1360–1372: rozdvojení pražského vysokého učení – Rukopisné dochování nejstarších statut – Statuta Universitatis Lipsiensis 1410 – Revize statut v důsledku Dekretu kutnohorského – Revidované znění univerzitních statut (B) v rukopise NK Praha XIV A 4 – Stručné shrnutí

III. Záhada nejstarší pečeti pražské univerzity
Univerzitní pečeť ve světle staršího bádání – Univerzitní pečeť v novém světle? – Ad fontes: univerzitní pečeti ve svědectví pramenů – Záhada zůstává... – Shrnutí

IV. Dva drobné příspěvky k nejstarším dějinám Univerzity Karlovy
Nejasnosti kolem mistra Waltra a jeho Týnské školy – Původ prvního známého kandidáta univerzitního diplomu

V. Doplňky k dějinám mistrovských kolejí pražské univerzity do 1420
„Školy“, koleje a bursy pražského obecného učení – Slova, významy a pojmy v lexiku pražských kolejí – Mistři kolegiáti Karlovy koleje – Spory o místa v mistrovských kolejích 1384–1390 – Příloha 1. Mistři kolegiáti Karlovy koleje 1366–1420 – Příloha 2. Probošti Karlovy koleje 1366–1420

VI. Mistři a studenti pražské lékařské fakulty do roku 1419
Úskalí a obtíže heuristiky – Lectores ordinarii, professores, magistri actu regentes – Frekvence a počty graduovaných – Příloha: Seznam profesorů a graduovaných i negraduovaných studentů pražské lékařské fakulty do roku 1420

VII. Dekret kutnohorský a odchod německých studentů z Prahy v roce 1409: diskuse
Shrnutí výzkumu a odpověď na námitky Dr. Sabiny Schumannové – Příloha 1. Imatrikulace a bakalářské zkoušky na pražské univerzitě 1399–1418 – Příloha 2. Secese cizích studentů z Prahy – Příloha 3. Dodatečný soupis účastníků pražské secese přes Vídeň

VIII. Kutnohorský dekret po 600 letech. Bilance dosavadního bádání
Retrospektiva bádání – Kdy a proč vznikly pražské univerzitní národy - Concordia nacionum – Univerzitní frekvence: spravedlnost domácímu národu? – Bezprostřední podněty a příčiny – Od Knínova kvodlibetu k secesi cizích národů – Závěrem

IX. Pražská univerzita a počátky husitství
Počátky univerzity a jejích fakult – Alma mater soupeří s dcerami – Sváry a zápasy o učení Jana Wyclifa – Od Dekretu kutnohorského k Deklaraci o kalichu – Zemská univerzita v poutech kalicha

FAKULTA SVOBODNÝCH UMĚNÍ DO POČÁTKU HUSITSKÉ REVOLUCE

X. Dějiny fakulty svobodných umění 1348–1419
Počáteční období 1348–1367 – Statuta a organizace fakulty – Studijní řád – Zkoušky, promoce a výroční disputace – Studenti a učitelé – Spory o univerzálie a univerzitní hlasy – Vítězství reformní strany – Příloha: Decani, assessores, collectores, deputati quatuor nationum, examinatoresquefacultatis artium 1367–1419

XI. Statuta antiqua, kalendária a soupisy přednášek pražské artistické fakulty
Statuta antiqua – Kalendaria pražské univerzity a její artistické fakulty – Soupisy přednášek pražské artistické fakulty – Příloha 1. Chronologické vrstvy statut fakulty svobodných umění – Příloha 2. Adnotationes de lectionibus ab Ioanne Jahenstarfer in Universitate Pragensi exauditis annis 1388–1390 – Příloha 3. Adnotationes de lectionibus ab quodam baccalaureo in Universitate Pragensi exauditis annis 1388–1389

XII. Písemné záznamy kvodlibetních disputací na pražské univerzitě do roku 1420
Disputace de quolibet na artistických fakultách – Kvodlibety kolbištěm boje o Wyclifovo učení – Písemné přípravy výročních disputací – Záznamy kvodlibetních diskusí Příloha 1. Seznam známých pražských kvodlibetů v letech 1394–1417 – Příloha 2. Kvodlibet mistra Jindřicha z Ribenic (1394?) – Příloha 3. Seznam kvestií kvodlibetu Jana Arsena z Langenfeldu (1400?)

XIII. Kvodlibetní diskuse ke kvestii principalis Michala z Malenic roku 1412
Mistr Michal z Malenic a jeho kvodlibet – Kvestie principalis Utrum veritas creata – Záznam kvodlibetní diskuse – Doktrinální prvky debaty – Příloha 1. Stručný výtah z kvestie principalis - Příloha 2. Tematické zaměření diskuse – Příloha 3. Diskusní námitky Jana Husa, Jakoubka ze Stříbra a Jeronýma Pražského

XIV. Pražský spor o universalia realia: nové prameny – nové otázky
Ohlédnutí za dosavadním bádáním – Výzkum pramenů ke sporu o pojetí univerzálií – Předběžné závěry – Příloha: Členění univerzálií podle M. Štěpána z Pálče

XV. Disputační pomůcka z doby vzplanutí pražského sporu o univerzálie
Úvod k edici – Argumenta de universalibus realibus Magistri Stephani de Palecz

XVI. Jan Hus a wyclifské pojetí univerzálií
Hus jako profesor filozofie – Povaha Husova realismu – Universalia in re: testimonium fidei christiane

UTRAKVISTICKÁ UNIVERZITA 1433–1622

XVII. Studie k dějinám Univerzity Karlovy v letech 1433–1622
Počty studentů a učitelů Univerzity Karlovy v letech 1433/1622 – Regionální a sociální původ graduovaných – Studenti z českých zemí na zahraničních univerzitách – Tabulky 1–6

XVIII. Paříž a Praha kolem roku 1450. Johannes Versor a jeho čeští žáci
Restaurace pražského obecného studia 1437–1448 – Cesty za novými učebními texty do Paříže a opisy komentářů Jana Versora – Primát víry rozhoduje: rozchod Versorových žáků – Příloha: Opera philosophica Mag. Johannis Versoris (Rukopisy české provenience)

XIX. Nejstarší knižní katalogy knihoven kolejí Univerzity Karlovy
Lokační soupis knih koleje Karlovy – Katalog knihovny koleje národa českého (Nationis Bohemicae) – Katalog knihovny koleje Rečkovy – Pražské kolejní knihovny v mezinárodním srovnání – Tabulky 1–6

XX. Zatoulané drobné texty v nejstarších kolejních katalozích
Obligace Blažka z Drnova – Jmenné seznamy kolegiátů – Agenda kolejní knihovny – Inventáře výbavy kolejní kaple a kostelíka sv. Štěpána ve zdi – Conspectus divisionis scientiarum, artium mechanicarum liberaliumque – Miscellanea ad Collegium sanctissimae Mariae Virginis spectantia (editiones I–IX)

XXI. Počátky humanismu na pražské univerzitě v době poděbradské
Zmařené snahy o restauraci vysokého učení – Zemská utrakvistická univerzita – Zaměření a rozsah výuky – Nesmělé počátky humanistické elokvence – První mezi prvními: M. Václav z Chrudimě

XXII. Existenční vyhlídky a kariéry univerzitních humanistů
Přínos Rukověti humanistického básnictví pro dějiny Karlovy univerzity – Počátky a rozvoj latinského humanismu – Prosopografická anketa veršujících humanistů – Tabulky 1–6

XXIII. Pražští studenti v letech 1348–1622
První starosti: imatrikulace a ubytování – Trnitá cesta k promoci: lekce a zkoušky – Studentský život: každodennost a existenční vyhlídky

Ediční poznámka a komentáře k publikovaným studiím
Seznam zkratek
Vybrané edice a literatura
Rejstřík

Bez Karla IV. by nebyla Karlova univerzita jako první vysoké učení v tomto prostoru, v této době a na českém území?
S největší pravděpodobností by Karlova univerzita nebyla první za Alpami a na východ od Paříže, to byla Karlova nesporná zásluha, tehdy to bylo prostě pole nevzdělané, obrovské v této části Evropy. Ale nesmíme si to představit tak, že Karel univerzitu založil a ta hned – on ji založil 7. dubna 1348 – a že by od prvního září nebo od prvního října začal semestr. To tak zdaleka nebylo! Ty počátky byly opravdu svízelné, Karel univerzitu založil, a odjel! A nechal to na arcibiskupovi Arnoštovi z Pardubic, který měl plno jiné práce, takže se k tomu dostal až tak v roce 1360, a do té doby ta univerzita měla jenom několik málo profesorů, především lékařů a právníků. Protože ty císař potřeboval, to si řekněme upřímně. Ta Filozofická fakulta, původní, ta vlastně živořila na hřbitově svatotýnského kostela, než došlo k tomu, že Karel založil své slavné Karolinum a dal možnost těm prvním profesorům, aby také náležitě bydleli a mohli tam i vyučovat.
z rozhovoru Mileny M. Marešové s Františkem Šmahelem (ČRo Vltava)