"Je to hranice bolesti a utrpení, která dìlí chlapce od mužù," øíkal Emil Zátopek. Právì posouvání mezí možností vlastního tìla z nìj udìlalo fenomenálního bìžce a jednoho z nejslavnìjších sportovcù historie. Když na olympijských hrách v Londýnì v roce 1948 vyhrál bìh na deset kilometrù a na pìtikilometrové trati skonèil druhý, nepovažoval to za velký úspìch. Z následující olympiády v Helsinkách pøivezl tøi zlaté medaile a stal se legendou, ale pøipsal si i dùležitìjší vítìzství - postavil se proti režimu za svého kolegu Stanislava Jungwirtha a prosadil, aby vùbec mohl na olympiádu odcestovat. Nejvìtší úspìchy Emila Zátopka i jeho seznámení s celoživotní láskou Danou mùžeme znovu prožít díky libretu Jana Nováka a vizuálnì opojnému provedení Jaromíra 99.