Trestní právo není jen soubor právních předpisů stanovujících, co je trestný čin a jakými tresty má být pachatel postižen. Trestní zákoníky podávají současně také obraz společnosti a její kultury, vypovídají o tom, co je z hlediska zákonodárce předmětem zasluhujícím zvláštní ochranu, a rovněž nám sdělují, jak zákonodárce a společnost chápe právní odpovědnost a jak se vyrovnává s intenzitou trestního postihu.
Publikace je věnována rozboru tří zákoníků, které v zemích Koruny české – Království českém, Markrabství moravském a Knížectví slezském – uzákonily právní předpisy o trestu a trestání. Jednalo se o kodifikaci Práva městská Království českého z roku 1579, jejichž platnost byla postupně zavedena i na Moravě a ve Slezsku, Obnovené zřízení zemské, vydané po bělohorském vítězství Ferdinandem II. roku 1627 pro Království české a o rok později i pro Markrabství moravské, a konečně o Hrdelní řád Josefa I. z roku 1707. Autor vychází ze skutečnosti, že trestní právo, jeho podoba a aplikace v právním životě společnosti, bez ohledu na to, zda jde o dobu dávno minulou či současnou, přináší zásadní výpověď o proměnách společenských poměrů, že se v podstatě jedná o koncentrovanou vůli vládnoucích elit, která přesněji než jiné oblasti právního řádu a části právní kultury ukazuje na směřování státní politiky, na postavení jednotlivých společenských skupin a jejich vzájemné vztahy.

Předmluva

Právo městské - reziduum práva stavovského v nové společenské situaci po nástupu absolutismu a jeho trestněprávní ustanovení

I. Obecná část trestněprávních ustanovení
§ 1. Pojetí trestu
§ 2. Druhy zavinění
§ 3. Okolnosti přitěžující a polehčující
§ 4. Presumpce neviny
§ 5. Postavení obžalovaného v trestním řízení v závislosti na jeho sociálním a právním postavení
§ 6. Nutná obrana

II. Základní zásady trestního řízení
§ 1. Procesní předpisy v Právech městských
§ 2. Obžalovací a inkviziční zásada v trestním procesu
§ 3. Právní postavení žalobce a obžalovaného a zahájení řízení
§ 4. Náklady procesního řízení
§ 5. Žaloby
§ 6. Zastupování před soudem
§ 7. Dokazování
§ 8. Rozsudky
§ 9. Odvolání
§ 10. Náhrada procesních nákladů
§ 11. Exekuce

III. Trestní právo hmotné v Právech městských
§ 1. Crimina publica . delikty proti právu a řádu
§ 2. Vi privata . de invasione aedium, o kvaltu, veyboji a autoku
§ 3. Výtržnost a delikt usmrcení
§ 4. Žhářství
§ 5. Krádež
§ 6. Delikty trestané dle uvážení soudců
§ 7. Nářek cti a zhanění
§ 8. Zrádné cedule
§ 9. Ublížení na zdraví
§ 10. Tortura

Obnovené zřízení zemské a počátky nového pojetí trestního práva
1. Systém trestněprávních ustanovení OZZ
2. Obecná část trestního práva v OZZ
3. Delikt urážky panovníka . crimen laese majestatis
4. Delikty spojené s výkonem úřadu
5. Trestní ochrana soudního řízení
6. Trestní ochrana právního řádu
7. Trestné činy majetkové
8. Delikty proti životu
9. Trestní ochrana cti
10. Předpisy o právu útrpném
11. Závěrem

Hrdelní řád Josefa I. - cesta k vytváření jednotného právního systému pro země Koruny české
§ 1. Proces obžalovací nebo inkviziční?
§ 2. Předpisy procesní a hmotněprávní v Hrdelním řádu Josefa I.
§ 3. Přípravné trestní řízení
§ 4. Důkazní řízení
§ 5. Výslech obviněného
§ 6. Svědci a jejich úloha v důkazním řízení
§ 7. Vazba obviněného
§ 8. Obžalovaný a jeho postavení v inkvizičním procesu
§ 9. Seznam trestných činů . a jak se dokazují
§ 10. Důvěryhodnost svědků
§ 11. Tortura . útrpný výslech
§ 12. Polehčující okolnosti
§ 13. Okolnosti přitěžující
§ 14. Hrdelní delikty
§ 15. Výkon rozhodnutí . poprava
§ 16. Náklady soudního řízení a mzda a odměny soudních zřízenců a katů

Závěrem

Bibliografie

Prof. JUDr. Dr. h. c. Karel Malý, DrSc, rektor Univerzity Karlovy v Praze v letech 1994-1999, světově renomovaný právněhistorický odborník a současný nestor oboru českých a československých právních dějin se ve své nejnovější publikaci vrací k tématu, jemuž zasvětil převážnou část svého odborného života, totiž k otázce trestněprávní úpravy v českých zemích v minulosti. Ve třech studiích, jež tvoří obsah recenzované monografie, se autor zabývá právními předpisy trestního práva v období předosvícenského absolutismu. Navazuje tak na svou monografii "Trestníprávo v Čechách v 75. - 16. století", Praha 1979" a doplňuje svá vědecká díla o absolutistickém trestním právu, publikované např. ve sborníku "Vývoj české ústavnosti v letech 1618 - 1918", Praha : Karolinum 2006, nebo v edici "Práva městská Království českého. Edice s komentářem", Praha : Karolinum, 2013.
Posuzovaná monografie sestává, jak už její samotný název napovídá, ze tří studií. Jsou to: 1. Právo městské - residuum práva stavovského v nové společenské situaci po nástupu absolutismu a jeho trestněprávní ustanovení, 2. Trestní právo v obnoveném zřízení zemském, 3. Hrdelní řád Josefa I. - cesta k vytváření jednotného právního systému pro země České koruny.
Vydání posuzované publikace nelze než přivítat. Jednak proto, že česká právní historiografie ponechávala, ve srovnání se zahraničím, výzkum právního řádu v uvedené fázi absolutismu, s určitými výjimkami, doposud spíše mimo hlavní proud svého zájmu a dílo tak vyrovnává jistý dluh. Dále z hlediska konceptuálně systematického, protože monografie svou matérií navazuje na řadu, v poslední době vydaných, edicí, monografií i sborníků věnujících se na stavovství. Konečně proto, že na základě studia právně historických dokumentů a vývoje právních institutů, autoři nových zákoníků mohou selektovat použitelné právní normy a zásady, resp. další metanormativní složky právního řádu, od těch přežitých a života neschopných. Právně historické poznatky tak mohou nahradit sociální či právní experimenty a ukázat, které normy a principy již existovaly, které se v praxi osvědčily a jaké naopak nikoliv, jak ostatně konstatoval sám autor na sympóziu "Stavovsky stát, idea a historie", které uspořádalo Centrum právně historických studií Historického ústavu Akademie věd České republiky a Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd ČR v Královské kolegiátní kapitule svatého Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě dne 4. listopadu 2009. Autor také analýzou norem vytváří základy pro budoucí výzkum související interpretační a aplikační praxe
Monografie vedle strukturálně a kriticky analytické metody na některých místech nabízí i metodu komparativní, umožňující konkrétní ukázky odlišností a rozdílů konstrukce starších a novějších norem po věcné i formální stránce. V úvodním slovu je signifikantně vysvětlen nejen účel monografie, ale rovněž tak její význam pro dnešek.
Celkově lze říci, že posuzovaná monografie Tři studie o trestním právu v českých zemích v 17. a v první polovině 18. století velmi zdařile zpracovává matérii absolutistických právních předpisů trestního práva a doplňuje mezery dosavadní odborné literatury v tomto směru. Vzhledem ke své závažné matérii i čtivé formě má potenciál stát se dalším z klíčových děl české právněhistorické školy.

Z recenzního posudku: JUDr. Jiří Šouša, Ph.D.