Kniha podává přehled výsledků nazálního, bukálního, konjunktiválního a inhalačního podání ketaminu a etomidátu, opioidů, benzodiazepinů, α2-sympatomimetik, anticholinergních látek a haloperidolu a jejich kombinací především v původních experimentech autorů na zvířatech a tam, kde byl tento způsob již vyzkoušen a publikován, i u člověka. Zvláštní kapitola je věnována intramuskulárnímu podání svalových relaxancií. Monografie je určena všem, kteří mají zájem o nové a zajímavé postupy a jejich zavádění v klinické praxi – zejména v urgentní medicíně a medicíně katastrof.

Předložená práce představuje na 213 stranách mimořádně obsažný a ucelený soubor vědeckých poznatků a současných znalostí z oblastí farmakologie, toxikologie, anesteziologie i dalších styčných oborů a to jak v rovině experimentální, tak v rovině klinické aplikace. Dlouholetá osvědčená spolupráce obou autorů, z nichž každý představuje špičkovou úroveň ve svém oboru, přináší plody ve formě publikace výsledků vlastních složitých a logisticky náročných experimentů za více než 15 roků. Svá vlastní pozorování z experimentů i klinické praxe vhodně doplňují historickými poznámkami i současnými literárními údaji, což přispívá k vytvoření uceleného obrazu o dané problematice.
Autoři se zabývali možnostmi netradičních cest podání farmak - konjunktiválně, nasálně, bukálně, sublinquálně (zmíněna je též intralinquální varianta). V diskusích jsou probrány i cesty aplikace inhalační, orální a intraosseální. Experimenty byly prováděny na laboratorních zvířatech - králíku, makaku (jako zástupci primátů), laboratorním potkanu a některé i na kočce. Experimenty v humánní praxi byly prováděny jak u dospělých, tak u dětských pacientů. Všechny experimenty byly součástí realizovaných výzkumných projektů a uskutečnily se po schválení příslušnými etickými komisemi a s informovaným souhlasem dospělých pacientů nebo zákonných zástupců u pacientů dětských.
V jednotlivých kapitolách je podrobně popsána metodika pokusů, technika jednotlivých cest podání; v úvodu k nim jsou vhodně zařazeny anatomické a fyziologické poznámky k dané lokalizaci ať u experimentálního zvířete či u člověka. Práce je dokonale systematická, logicky na sebe navazující v jednotlivých krocích a může takto (sekundárně) sloužit i jako učebnice metodologie správné experimentální vědecké práce. Zkoumány byly možnosti netradičního podání např. u alkaloidů z lilkovitých rostlin, benzodiazepinů, ketaminu, kterému je oprávněně věnována mimořádná pozornost a prostor, tiletaminu, atipamezolu, etomidátu, hyaluronidázy, opioidům a jejich specifickým antagonistům, haloperidolu, oxytocinu, vasopresinu a jejich některým vzájemným kombinacím, jakož i dalším farmakům. Vlastní práce přináší ohromné množství exaktně doložených laboratorních hodnot, které jsou v diskusi a závěrech dobře rozebrány a vysvětleny. Každá dílčí podkapitola, jakož i závěrečná shrnutí za celými kapitolami obsahují přehledné souhrny poznatků, které jsou čtenáři velmi užitečné. U všech kapitol je v diskusi zmíněn a diskutován i aspekt možností podání v podmínkách medicíny katastrof nebo urgentní medicíny. Je uvedena řada ilustrativních případů z nedávné minulosti podtrhujících význam a aktuální možnost vzniku podobných situací s desítkami až stovkami obětí, vyžadujících neodkladnou zdravotnickou pomoc. Zvláštní pozornost zasluhují poznámky o možnostech využití těchto znalostí, resp. cest a prostředků k aplikaci v systému policejní práce při zajišťování veřejného pořádku, např. při zvládání rozvášněných davů (nepokoje při fotbalových sportovních utkáních, domluvené masové bitky "fanoušků" jednotlivých klubů apod.). Časté jsou i odkazy na experimentální práce, případně praktické využití v armádních zdravotnických službách, zejména armády USA. Tímto způsobem autoři upozorňují i na možnost jejich využití při ozbrojených, resp. válečných konfliktech, ať už na straně vlastních vojsk /psychostimulancia/ pro podporu činnosti, anebo s paralyzujícími či jinak zneschopňující látkami, které by se mohly masivně aplikovat např. formou aerosolů či jiných typů tzv. neletálních zbraní. Výsledky experimentů měly význam i pro rozšíření dalších možností ve výzkumu, když autory byly zavedeny metody pro stanovení některých anestetik s detekčními limity ve zlomcích nanogramů na 1 mililitr. Specialisté mají v této publikaci k dispozici veliké množství dalších hodnot a laboratorních výsledků, které umožňují hlubší vhled u jednotlivých dílčích problematik. Na knize velmi oceňuji, že se autorům podařilo ji napsat srozumitelným způsobem tak, že může sloužit jako praktický návod a metodická pomůcka a současně má vysokou vědeckou vypovídající hodnotu. Recenzent, jehož profesí je chirurgie s důrazem na válečnou chirurgii a medicínu katastrof, se necítí povolán k tomu, aby posuzoval konkrétní odborná toxikologicko - farmakologická data. Na práci nahlížím především ze strany možností využití získaných poznatků pro medicínu katastrof, vojenskou i urgentní medicínu. I tak jsem přesvědčen, že předložený text je výsledkem koordinované činnosti zkušeného vědeckého týmu, kterému nelze po stránce formální ani věcné nic závažnějšího vytknout. Uvítal bych ale např. uvedení literárních pramenů, pokud nejsou v režimu utajení nebo pokud byly vůbec ruskou stranou (?) publikovány, dokumentujících užití opioidů při masovém nasazení při osvobozování rukojmích v divadle Dubrovka v Moskvě (str. 177-179). Závěr: Předložené dílo představuje syntézu výsledků vlastní dlouholeté vědecké práce na úrovni především experimentální (v laboratoři) ale i praktické (v klinické činnosti). Je uceleným souborem velkého množství cenných konkrétních výsledků, které jsou adekvátně analyzovány, komentovány a podrobeny diskusi podle jiných odborných pramenů. Kniha, i když do hloubky vědecky zaměřená, je psána čtivě a může sloužit jak pracovníkům vědecky orientovaným, tak pracujícím v klinice (anesteziologie, urgentní medicína atd.), ale také organizačním a řídícím složkám (zdravotnické služby) pro řešení hromadných neštěstí (medicína katastrof) a ozbrojených konfliktů (vojenská medicína).

Z recenzního posudku: Doc. MUDr. Leo Klein, CSc.