Počátky sekulární kultury, ve které dnes žijeme, sahají nepochybně dále než do doby Československé první republiky. Právě v době vlády domu habsbursko-lotrinského nastal přechod od absolutní monarchie ke konstituční, od monolitického katolicismu k agnosticismu a od nevolnictví k občanské společnosti. Je to doba zrodu veřejné sféry a médií, úpadku náboženství a intenzivního rozvoje právní kultury, která měla efektivně chránit práva jednotlivce.

Předkládaná kniha se soustředí na otázky, které národní dějepisectví nechávalo bez povšimnutí. Je to generační dílo, ve kterém se mladší autoři a autorky snaží tyto procesy osvětlit a usmířit Čechy s jejich vlastní minulostí.