Psychologie celoživotního vývoje se jako samostatný obor etablovala ve druhé polovině 20. století. Na rozdíl od tradiční vývojové psychologie, která se věnuje především vývoji v dětství a adolescenci, se zabývá vývojem a změnami člověka v průběhu celého životního cyklu. Jde o disciplínu multioborovou, protože studuje nejen psychologické faktory lidského vývoje, ale i sociální, kulturní a historický kontext. Monografie je rozdělena do tří částí. První se věnuje hlavním teoriím celoživotního vývoje s důrazem na moderní přístupy. Druhá část podává popis vývojových stádií založený na současném empirickém výzkumu. Třetí, závěrečná část představuje klíčová témata lidského života: úspěšný vývoj, štěstí či životní smysluplnost.

Kniha "Psychologie celoživotního vývoje" je první ucelenou monografií v České republice, jež se věnuje nové psychologické disciplíně, v anglické terminologii označované jako "life-span psychology". Tento termín je do českého jazyka nejčastěji překládán jako psychologie celoživotního vývoje.
Autoři monografie věnují pozornost stěžejním tématům psychologie celoživotního vývoje, přičemž rozčleňují svoji publikaci do tří částí - v první z nich podává Katarina Millová základní informace o daném oboru a představuje nej významnější teorie vývoje, jak klasické (E. Erikson), tak současné, vycházející z principů psychologie celoživotního vývoje, přičemž klade důraz i na příslušný historický a sociokulturní kontext. Jedná se o přehledný výklad zejména novějších teorií, které dosud nebyly v českém prostředí takto široce představeny.
Druhá část knihy je jakýmsi kompendiem poznatků o vývojových etapách. Autoři (Filip Smolík, Lenka Kollerová, Pavlína Janošova, Iva Šolcova) však položili důraz na poznatky z velmi současných empirických výzkumů, a tato část proto může sloužit i jako přehledová studie o současném výzkumu jednotlivých etap vývoje člověka. Cenné jsou zvláště kapitoly věnované dospělému věku, který obvykle nebývá takto podrobně pojednán. Výklad je založen převážně na zahraničních longitudinálních studiích, autoři zde bohužel neprezentují více poznatků z vlastní longitudinální studie.
Závěrečná část knihy je věnována otázce úspěšného vývoje, její autoři se postupně věnují definici úspěšného vývoje, terminologickým otázkám a jednotlivým aspektům či indikátorům úspěšného vývoje - osobní pohodě, sociálnímu přizpůsobení a životnímu smyslu. Zařazují také kapitolu o generativitě jako významném vývojovém úkolu, který již na rozdíl od tradičního pojetí E. Eriksona není připisován jen střední dospělosti, ale realizuje se v průběhu celého života.
Uspořádání knihy mohlo být samozřejmě různé, autoři mohli např. pojednat vývoj v jednotlivých psychosociálních oblastech (tzn. emoční, kognitivní a sociální vývoj v průběhu života), ale na zvolené koncepci oceňuji zejména její přehlednost. Také kapitola zabývající se pozdní dospělostí se z velké části věnuje úspěšnému stárnutí a mohla by být zařazena i do třetí, závěrečné části, jako jeden z aspektů úspěšného vývoje. Na druhou stranu přináší i základní poznatky o vývojových procesech v pozdní dospělosti a má tudíž místo i v části věnované vývojovým etapám.
Monografie představuje nový psychologický obor, jehož výklad je založen na současných empirických výzkumech a přináší množství užitečných informací o moderních teoriích celoživotního vývoje i dosud málo studovaných vývojových etapách v dospělém věku. Za zvlášť přínosné považuji shrnutí poznatků vztahujících se k tématu úspěšného vývoje v poslední části monografie.

Z recenzního posudku: PhDr. Iva Burešová, PhD.