Kolektivní monografie se věnuje působení dominantních českých pravicových politických proudů - liberálního nacionalismu, agrarismu a katolického konzervativismu - v osovém období českých dějin od roku 1938 do května 1945, a to především na domácí scéně. V šesti kapitolách podává nástin činnosti a role předmětných politických směrů, respektive jejich představitelů ve sledovaném období.

Dokumentuje protikapitulační postoje představitelů Národního sjednocení, Československé strany lidové i české historické šlechty v dramatických zářijových dnech 1938, podíl konzervativních politických sil na rekriminačních a přehodnocovacích kampaních druhé republiky, ale současně i na národně obranném úsilí tohoto mezidobí a posléze i počátečního období protektorátu, a na řadě konkrétních případů mapuje účast stoupenců uvedených proudů v domácím i zahraničním protinacistickém odboji, a to i ve spolupráci s reprezentanty dalších stran a směrů, včetně levicových.