V ediční řadě Klasických právnických děl vycházejí v jednom svazku dvě právněhistorická díla: Dějiny soukromého práva v střední Evropě od Miloslava Stiebera (1930) a Přehled dějin soukromého práva ve střední Evropě od Rudolfa Rauschera (1934).

Ačkoli knihy byly vydány s odstupem jen čtyř let, oba autory ve skutečnosti pojil vztah učitele a žáka. Starší z obou právních historiků Miloslav Stieber byl profesorem a vedoucím ročníkových prací Rudolfa Rauschera během jeho studií na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Mladší Rauscher byl teprve ve druhé polovině 20. let 20. století jmenován profesorem právních dějin na Univerzitě Komenského v Bratislavě.

Oba profesoři byli postaveni před náročný úkol - po vzniku republiky vědecky rozvinout a naplnit nově zaváděný předmět Dějiny soukromého práva ve střední Evropě, a to mimo dosavadní rakouské právní dějiny. Obě učebnice tak odrážejí hledání (se) tohoto oboru.

"Jak jsme se při stručném rozboru Stieberovy a Rauscherovy učebnice mohli přesvědčit, obě usilují o osvětlení historického vývoje soukromého práva. Sáhne-li po těchto odvážných pokusech o právněhistorickou syntézu čtenář dnes, pravděpodobně bude motivován tím, že zde nalezne základní poučení o vývojové linii nejdůležitějších institucí a institutů soukromého práva. V tomto smyslu nebude rozhodně zklamán, ačkoliv od jejich vydání uplynulo víc než 80 let. Jádro obou učebnic totiž tvoří faktograficky nabitý výklad komentující starší právní vývoj soukromého práva, který poukazuje na určité konstanty lidského jednání, jež zůstávají do jisté míry stále stejné. Důvodem může být i současný stav, kdy sféře soukromého práva vévodí nový občanský zákoník, jenž se v mnoha ohledech vrací k institutům, které znalo 19. století, ba i doba starší. Stieberovy exkurzy do tehdy platného práva proto mohou i dnes uspokojit všechny, kteří hledají kořeny současné právní úpravy či inspiraci, jak nově uchopit problémy, které přináší praxe."