Evropská integrace není a priori nic dobrého ani špatného. Jde o výsledek střetávání různých zájmů. V posledních letech však nelze nevidět, že se Evropská unie dostala do krize. Evropské instituce nefungují dobře, Unie trpí demokratickými deficity, důvěra občanů v ni je nízká, vyhrotily se problémy eurozóny, eskaluje migrační krize a některé země (jako např. Velká Británie) podnikají kroky k vystoupení z Unie.
Cílem monografie je uchopit evropskou integraci z pohledu teorie veřejné volby. Autor předkládá náčrt teorie mezinárodní politiky, rozebírá dějiny evropské integrace, diskutuje proces rozšiřování vs. opouštění EU, nabízí ekonomii evropské integrace, analyzuje hlasovací sílu v EU, rozebírá krizi eurozóny a poslední kapitolu věnuje migrační krizi.

Posuzovaná publikace se zabývá problematikou aplikace teorie veřejné volby na integrační evropské procesy. Primárně jde o možnosti, které použití této metody otevírá pro zkoumání vývoje a vzniku uspořádání Evropské unie a vedle toho také zkoumání politických jevů jako celku. V podstatě zde jde o pochopení politických procesů v jejich logice.
Lze říci, že jde o téma zajímavé, jistě podnětné a i z vědeckého hlediska dostatečně nosné, zároveň téma společensky angažované. Autor zdůrazňuje fakt, že ekonomie jako věda s poměrně významně rozvinutým analytickým aparátem má sice náskok před ostatními společenskými vědami, nesmí ale v zájmu svého vlastního dalšího rozvoje přehlížet výdobytky jiných oborů - v daném případě primárně politologie či sociologie. To je zcela nesporná pravda a autora nezbývá než vyzdvihnout za to, že právě takový pokus podniknul.
Kniha je členěna na úvod, šest kapitol a shrnující závěr. Literatura je uvedena za každou jednotlivou kapitolou, přičemž tyto reference představují reprezentativní a vzhledem k rozsahu práce nesporně více než uspokojivý souhrn odborné literatury a pramenů vycházejících z legislativní a úřední praxe Evropské unie.
Úvod se soustřeďuje na seznámení čtenáře s knihou a podává stručný výklad obsahu jednotlivých kapitol, což lze považovat za řešení praktické a v podstatě standardní. Velmi rámcově jsou také naznačeny hypotézy, na kterých je celá kniha postavena, a především cíl celého vědeckého snažení autora vměstnaného do této studie.
Je vhodné zmínit i několik slov o základním členění knihy, protože jednotlivé části knihy, tedy jednotlivé kapitoly, postupují pro čtenáře velmi komfortním způsobem od podání celkového teoretického fundamentu problematiky k samotnému vědeckému jádru publikace. Co se formulování obecného prostředí a teoretických východisek týká, nalezneme tuto problematiku v prvních třech kapitolách knihy, kterými jsou: Kapitola I: Teorie mezinárodních vztahů, Kapitola II: Dějiny evropské integrace a konečně Kapitola III: Průběh rozšiřování ES/EU. Zároveň se jedná o polovinu celé publikace - pouze náhodnou shodou okolností v podstatě přesnou polovinu. Faktem však je, že tento obecný a teoretický úvod představuje významnou část publikace, část velmi přínosnou a neobyčejně přehledně a čtenářsky komfortně podanou.
Další tři kapitoly se pak věnují vlastnímu výzkumu a předložení autorových vývodů a názorů. Jde o Kapitolu IV: Ekonomie evropské integrace, Kapitolu V: Indikátory hlasovací síly v EU a konečně Kapitolu VI: Krize eurozóny. Závěr pak shrnuje celkové cíle knihy a jejich naplnění.
Kniha Marka Loužka nabízí množství nepřehlédnutelných bonusů. Prvním z nich je přehledná a fakticky zcela důsledná deskripce některých dějů a vývoje, kterým prošla Evropské unie (a její předchůdci) v období od druhé světové války. Zde poskytuje publikace cennou sumu informací podaných velmi přehledným způsobem, přičemž například pasáže o vývoji integrace nebo o rozšiřování Evropské unie/Evropského společenství lze považovat za reprezentativní (nehledě na jejich výše popsaný interpretační charakter).
Ovšem klíčovým benefitem knihy je zvláště v českém prostředí fakt, že podává ucelený (i když do jisté míry ideologický) pohled na rozhodovací procesy související s evropskou integrací a s Evropskou unií celkově, podaný z určitého pohledu, z jistého úhlu nahlížení na politiku (a na ekonomické rozhodování na vládní či mezinárodní úrovni). V našem prostředí jsou tyto postupy povětšinou spíše předmětem mediálního zájmu, když se promítají do konkrétních politických aktů a politických programů. Jsou také předmětem esejistického či publicistického snažení, dosud však pouze ojediněle sloužily jako základ rozsáhlejšího vědeckého zkoumání. V tomto směru je práce Marka Loužka významná a více než hodná pozornosti, neboť vedle jiných efektů může vést k tomu, aby se mediální, politické a publicistické diskuse poněkud kultivovaly a dostaly na pevnější základní desku - což platí pochopitelně pouze v případě, kdy se tímto počinem budou autoři jiných žánrů zabývat (ať již kriticky nebo souhlasně). I kdyby již nepřinesla studie nic dalšího, nesporně je zde podán určitý významný informační sumář, který autorům "lehčích" žánrů mnohdy zoufale chybí, což vede ke zmatení a nedorozuměním.

Z recenzního posudku: Doc. Ing. Luboš Smrčka, CSc.