Autoři nabízí poučný pohled na společenské, myšlenkové a estetické proudy moderní španělské literatury, vyvíjející se nejen v jedinečných vazbách středozemních románských literatur, ale i ve společném kontextu euroafrického a euroamerického světa. K českému čtenáři se tak dostává čtivě formulovaná informace o španělské próze, poezii, divadelní tvorbě a o jejich představitelích. Druhé, rozšířené vydání je doplněno o nejnovější vývoj.

Předkládaný rukopis je rozšířenou a aktualizovanou verzí díla vydaného pod názvem Španělská literatura 20. století ve stejném nakladatelství v roce 1999. Již z názvů obou textů je zřejmé, že se liší časovým vymezením látky, o níž pojednávají, tedy konkrétně přesahem z dvacátého do jednadvacátého století. Zásadní rozdíl mezi oběma texty pak spočívá v odlišném autorství u každého z nich. U prvního byl jediným autorem vlastního textu Josef Forbelský (se spoluautory Poznámek, Rejstříku, Chronologických tabulek a Bibliografie českých překladů Marcelou Hejskovou a Markem Říhou). U druhého přizval doc. PhDr. Josef Forbelský ke spolupráci Dr. Juana Antonia Sáncheze, který již řadu let působí na FFUK v Praze jako lektor španělského jazyka a od. r. 2009 též jako odborný asistent španělské literatury a uznávaný odborník v této materii. J. A. Sánchez se ujal vypracování nového textu pro období od přelomu 20. a 21. století do současnosti.
Dalo by se říci, že sepsání a vydání Španělské literatury 20. století v roce 1999 bylo - jako plod radikálně změněných společenských poměrů po listopadu 1989-počinem vpravdě revolučním. Postupné zpřístupnění všech zdrojů informací (knih, časopisů, internetu), navázání kontaktů se zahraničními pracovišti a následná spolupráce v oblasti pedagogické i badatelské, nové možnosti financování společných projektů (ať už na bázi programů Evropské unie nebo meziuniverzitních smluv) a především vymanění tvůrčích, badatelských a pedagogických aktivit z pout dřívějšího diktátu ideologie – to vše přispělo ke zrodu tohoto díla.
Určujícím záměrem Josefa Forbelského bylo poskytnout české odborné veřejnosti a studentům prudce se rozvíjející univerzitní hispanistiky nový poučený pohled na vývoj španělského písemnictví 20. století, nezatížený ideologickými a politickými zřeteli předchozích desetiletí. Ruku v ruce s tímto úmyslem však šla také snaha nepodlehnout přílišné závislosti na náhle dostupných bohatých pramenech zahraniční především španělské literární historiografie. Výsledné dílo vrchovatě dostálo oběma těmto východiskům. Jeho autor navázal na vše pozitivní z tradice české romanistiky a hispanistiky i české, zejména předválečné, literární vědy a zároveň usilovným studiem ve španělských knihovnách i osobním kontaktem se španělskou spisovatelskou a univerzitní obcí soustavně konfrontoval svůj koncept se současným stavem vědění o daném tématu za hranicemi Česka. Ve vznikajícím díle se tak spojila autorova rozsáhlá erudice, sahající od filologie přes historii k filozofii, s darem slovesného vyjádření a se schopností jasného a přehledného výkladu. Výsledkem bylo dílo, které je poučené i poučné, náročné i čtivé, které pouze neodpovídá na otázky, ale také je klade, které otevírá prostor pro reflexi moderních duchovních dějin celého evropského kontinentu. Španělská literatura 20. století dosáhla po svém vydání značného ohlasu a dodnes významně ovlivňuje vědomí českých vzdělanců o vývoji a současném stavu nejen španělské literatury, ale celého duchovního klimatu této významné části Evropy ve 20. století.
Je tudíž pochopitelné, že nakladatelství Karolinum pojalo záměr vydat úspěšné dílo v nové, aktualizované verzi. A je také pochopitelné, že se v tomto novém textu odráží změny posledních patnácti let. Nemám na mysli jen logické a předpokládatelné proměny vlastní materie, tj. dějin španělské literatury, dané prostým během času (nová jména děl i autorů, nové proudy a tendence, nová hodnocení těch či oněch fenoménů literárního dění ve Španělsku), ale také odlišný stav vědomí české společnosti, odlišné potřeby či očekávání veřejnosti, jiná struktura škol a vědeckých institucí, jiné možnosti či limity knižního trhu.
Z toho také zřejmě vyplynulo přizvání dalšího autora. Skutečnost, že je to mladý španělský badatel, který vystudoval ve Španělsku, ale již řadu let úspěšně působí na pražské filozofické fakultě, vypovídá i o tom, že potřeba nahlédnout na španělské literární dění z české perspektivy poněkud ustoupila do pozadí. Stalo se tak ve prospěch bezprostředního ponoru do současné španělské literární tvorby prostřednictvím někoho, kdo již svým věkem a rodným jazykem je této tvorby téměř účasten a kdo se formoval a formuje v nejuzším sepětí s ní. Nový text - Dějiny španělské literatury 20. a 21. století - tak do určité míry ztratil koncepční, metodologickou i výrazovou jednolitost předchozího díla, ale naproti tomu získal jisté zajímavě provokující kontrapunktické ladění.
Text Španělská literatura. 20. - 21. století autorů Josefa Forbelského a Juana Antonia Sáncheze doporučuji k vydání. Jde o velice záslužné dílo, které už ve své původní verzi prokázalo plně své kvality a bylo po právu oceněno odbornou i laickou čtenářskou veřejností, a které v nové, rozšířené a aktualizované podobě reflektuje změny, k nimž došlo ve španělské literatuře i v české recepci tohoto písemnictví. Oba autoři jsou zárukou jeho odborné úrovně.

Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Hedvika Vydrová