Práce se zabývá charakteristikou „mezijazyka“ studentů učících se češtinu jako cizí jazyk. Popis je založen na dlouhodobém výzkumu – analýze chyb psaného projevu skupiny studentů češtiny s mateřským jazykem neslovanským. Předmětem zkoumání byly chyby ve všech lingvistických oblastech s hlavním důrazem na morfosyntax. Chyby jsou popisovány ve vývoji, během období jednoho akademického roku. Výsledky kvantitativní analýzy podávají celkový obraz výskytu chyb v písemném projevu nerodilých mluvčích. Kvalitativní analýza systematických chyb pak umožňuje stanovit hypotézu o příčinách jejich vzniku a nabídnout návrhy na zlepšení metodiky výuky některých jazykových jevů.
Kolegyně Kotková ve své připravované monografii pojednává o významné, avšak v oblasti výuky českého jazyka pro jinojazyčné mluvčí doposud nepříliš zpracované problematice, a sice o chybové analýze psaných komunikátů cizinců, kteří studují v ročním intenzivním kurzu českého jazyka na ÚJOP UK (na pražském Albertově), a to od úrovně začátečníků až do úrovně B1 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky). Jde o mluvčí s neslovanským mateřským jazykem, které autorka účelně dělí na mluvčí s výchozím jazykem indoevropským a neindoevropským; průběžně sleduje genezi jejich úrovně komunikační kompetence v češtině se zaměřením na chyby gramatické a lexikální.
Cílem autorčina výzkumu je popis řeči, resp. psané produkce cizinců a zevrubný rozbor jejich průběžného chybování v češtině (vypracování kategorizace chyb, jejich kvantitativní i kvalitativní analýza, stanovení příčin chybování, formulace závěrů pro další lingvistický výzkum i doporučení pro vyučovací praxi).
Publikace v tomto směru obsahuje relevantní pasáže, které na sebe logicky navazují a tvoří tak kompaktní celek. Poznatky, k nimž autorka dospívá, jsou pro oblast výuky češtiny pro nerodilé mluvčí zajímavé a přínosné. V teoretické části se kupř. zmiňuje řada podnětných momentů (problematika přirozené posloupnosti akvizice, role jazykového transferu, fosilizace aj.), otázkou je, do jaké míry by měl být průběžně zaujímán k relevantním skutečnostem explicitně formulovaný postoj. Bylo by jistě možné více propojit poznatky s jinými souběžně probíhajícími výzkumy (žákovský korpus aj.). Je cenné, že autorka uplatňuje při zpracování daného tématu své bohaté a dlouholeté pedagogické zkušeností.
Z recenzního posudku: doc. PhDr. Milan Hrdlička, CSc.
Publikace Mgr. Radomily Kotkové, Ph D., náleží do oblasti moderní korpusové lingvistiky. Práce je věnována analýze chyby při osvojováni českého jazyka jako cizího v jeho psané podobě neslovanskými mluvčími Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy na Albertově. Přináší ucelený pohled na teorie osvojování cizího jazyka (od formalistických k aktuální funkcionalistické-kognitivní), usiluje o sjednocení lingvodidaktické terminologie oboru, přičemž vychází zejména z anglosaské, ale i francouzské vědní terminologie.
Práce předkládá porovnání procesu osvojování cizího a mateřského jazyka, přehledně jsou prezentovány fáze osvojování cizího jazyka. Další kapitoly zahrnují specifické faktory ovlivňující osvojování češtiny cizího jazyka na pozadí jazyků neslovanských, blíže je představena oblast např. jazykového transferu a interference. Okrajově byly zohledněny rovněž učební strategie nečeských mluvčích.
Teoretická část práce shrnuje současné názory na problematiku Corderova mezijazyka, na definici chyby při osvojování cizího jazyka a její adaptaci do výuky češtiny jako cizího jazyka. Prezentuje možné přístupy k analýze chyby, systematicky klasifikuje chybu v psaných projevech neslovanských mluvčích. Právě v transparentní klasifikaci chyb cizojazyčných mluvčích lze spatřit jeden z hlavních přínosů práce.
V analytické části práce autorka dále podrobněji rozpracovává formou korpusové analýzy typologii chyby ve studentských pracích. Autorský minikorpus se skládá z 8 500 položek, sběr materiálu probíhal přes dva roky ve dvou skupinách, jejichž výuka probíhala na bázi různých učebních materiálů. Teorie korpusů přináší srovnání několika korpusů (Cambridge Learner Corpus, CzeSL-SGT, MERLIN a FALCO), autorka se však opírá především o francouzský korpus FRIDA.
Cílovou skupinou monografie jsou všichni vyučující Českého jazyka jako cizího, neboť jejím výstupem jsou konkrétní doporučení pro výuku neslovanských mluvčích, zejména na úrovni A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Inspiraci a poučeni zde najdou také testologové a zkoušející, popř. autoři sylabů nebo rámcových plánů učebnic češtiny jako cizího jazyka. Vzhledem k odbornému přínosu doporučuji publikaci k vydání.
Z recenzního posudku: Mgr. Jitka Lukášová, Ph.D.
