Studijní příručka určená primárně studentům prvního ročníku bakalářského studia bohemistiky obsahuje výklady z morfematiky, slovotvorby, morfologie a syntaxe českého jazyka, doprovázené řadou příkladů, a ke každé z těchto disciplín několik cvičení včetně klíče. Cílem výkladů je, aby uživatelé příručky po jejich prostudování zdokonalili svou dovednost jazykového rozboru. Publikace dále přináší řadu pravopisných cvičení (v podobě korektur textů s chybami) a úkolů z oblasti normativního tvarosloví spisovné češtiny (rozdělených podle jednotlivých ohebných slovních druhů), včetně řešení. Pravopis a normativní mluvnice zde však vykládány nejsou – pro poučení o nich odkazujeme na Internetovou jazykovou příručku (http://prirucka.ujc.cas.cz). V závěru obsahuje publikace též slovník základní jazykovědné terminologie, a to v dvojím řazení: abecedním a věcném (uspořádaném podle jednotlivých jazykovědných disciplín a jejich tematických oblastí).

ÚVOD

1. MORFEMATIKA
1.1 Základní pojmy
1.1.1 Úroveň morfu (a morfémů)
1.1.2 Morfy vs. morfémy
1.1.3 Alomorfy
1.2 Typologie morf(ém)ů
1.2.1 Nulový morf
1.2.2 Předpony (prefixy)
1.2.2.1 Slovotvorné předpony
1.2.2.2 Tvarotvorné předpony
1.2.3 Kořenové morfémy
1.2.4 Přípony (sufixy)
1.2.4.1 Slovotvorné přípony
1.2.4.2 Kmenotvorné přípony
1.2.4.3 Tvarotvorné přípony
1.2.5 Postfixy
1.2.6 Interfixy
1.2.7 Lexikální morf(ém)y
1.3 Morfematický rozbor
Cvičení a řešení

2. SLOVOTVORBA
2.1 Podstata tvoření slov
2.2 Slovotvorné vztahy a přostředky
2.2.1 Fundace, motivace
2.2.2 Slovotvorný základ a slovotvorný formant
2.2.2.1 Hláskové alternace
2.2.3 Slovotvorné afixy
2.3 Slovotvorné způsoby a postupy
2.3.1 Derivace
2.3.2 Kompozice
2.3.3 Konverze
2.3.4 Reflexivizace
2.3.5 Slovotvorné úpravy
2.3.5.1 Univerbizace
2.3.5.2 Abreviace
2.3.6 Další možná klasifikace
2.4 Onomaziologické kategorie
2.5 Popis slovotvorného systému
2.5.1 Tvoření podstatných jmen
2.5.2 Tvoření přídavných jmen
2.5.3 Tvoření sloves
2.5.4 Tvoření příslovcí
2.6 Slovotvorný rozbor
Cvičení a řešení

3. MORFOLOGIE
3.1 Ohýbání flexe
3.2 Jména a skloňování (deklinace)
3.2.1 Morfologické kategorie jmen
3.2.2 Deklinační systém češtiny
3.2.3 Poznámky k významovému třídění jmenných slovních druhů
3.2.4 Přehled vyjadřovaných morfologických kategorií u zájmen a číslovek
3.2.5 Příklady morfologického rozboru jmen
3.3 Slovesa a časování (konjugace)
3.3.1 Typy tvarů ve slovesném paradigmatu
3.3.2 Morfologické kategorie sloves
3.3.3 Konjugační systém češtiny
3.3.4 Příklady morfologického rozboru sloves
3.4 Neohebné slovní druhy
3.4.1 Příslovce
3.4.2 Předložky
3.4.3 Spojky
3.4.4 Částice
3.4.5 Citoslovce
3.4.6 Příklady morfologického rozboru neohebných slov
Cvičení a řešení

4. SYNTAX
4.1 Věta a výpověď
4.1.1 Popis stavby věty
4.1.2 Vztahy mezi větnými členy
4.1.2.1 Vztahy sémantické
4.1.2.2 Vztahy formálně syntaktické
4.1.3 Několikanásobné, komplexní, postupně determinující a víceslovné větné členy
4.1.4 Větné členy
4.1.4.1 Přísudek
4.1.4.2 Podmět
4.1.4.3 Předmět
4.1.4.4 Příslovečné určení
4.1.4.5 Doplněk
4.1.4.6 Přívlastek
4.1.5 Závislostní strom
4.2 Souvětí
4.2.1 Souvětí podřadné a souřadné
4.2.2 Významové vztahy mezi souřadně spojenými větami
4.2.3 Schematické znázornění stavby souvětí
4.2.4 Syntaktický rozbor útvarů s přímou řečí
4.3 Příklad syntaktického rozboru
Cvičení a řešení

5. KOMPLEXNÍ ROZBORY

6. CVIČENÍ Z NORMATIVNÍ MLUVNICE

7. KOREKTURNÍ PRAVOPISNÁ CVIČENÍ

8. TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍK
8.1 S věcným řazením hesel
8.2 S abecedním řazením hesel

9. DOPORUČENÁ LITERATURA

Publikace Gramatické rozbory češtiny je určena primárně studentům prvního ročníku bohemistiky. Cílem příručky je pomoci studentům pochopit základy české gramatiky, a připravit je tak na hlubší odborné studium češtiny v jednotlivých úžeji vymezených předmětech lingvistické bohemistiky.
Příručka sleduje jednotlivé roviny jazykového systému a tomu odpovídá i koncepce její první části. První polovina rukopisu je členěna na kapitoly podle jednotlivých jazykových rovin (a jim odpovídajících gramatických disciplín) od nejnižší po nejvyšší: Morfematika, Slovotvorba, Morfologie, Syntax. Každá z těchto kapitol obsahuje dvě složky, a to 1. výklad základních pojmů a gramatických pravidel s ukázkami jazykového rozboru na dané rovině, 2. soubor cvičení s uvedením správného řešení. Studenti tak dostávají do rukou text, který jim může pomoci ujasnit si pojmy, termíny, vztahy a pravidla a zopakovat si, usoustavnit a doplnit poznatky o systému češtiny získané na nižších stupních školy.
Popis jednotek a pravidel na jednotlivých jazykových rovinách je přitom zaměřen na dovednost tzv. jazykového rozboru. Nejde tedy o klasickou gramatiku, ale o příručku (učebnici), která vedle poučení o české gramatice poskytuje čtenářům (studentům) také instrukce a rady, jak provádět jazykový rozbor, co je při něm nutné zvažovat (tzv. určovat), a co naopak podstatné není, jaké je nejvhodnější pořadí jednotlivých kroků apod. Vzhledem k tomuto účelu je pochopitelné, že výklady nejsou vyčerpávající, jen výběrové. Nejsou ale zbytečně zjednodušující, jak někdy učební texty bývají. Popis toho, na co se autoři zaměřili, je naopak velmi precizní a dobře promyšlený. Výklady v jednotlivých kapitolách jsou vzájemně provázány, odkazují jedna na druhou, doplňují se, jsou jednotné i z hlediska užité terminologie. Co čtenáři jistě velmi ocení, je velké množství příkladů různého druhu, které jednotlivé jazykové jevy dobře ilustrují, neboť postihují jak pravidelnosti, tak specifika a výjimky. Autoři mají zkušenosti s výukou bohemistiky na filozofické fakultě, a dokáží proto předvídat potenciální otázky studentů, dobře znají překážky, na které studenti při jazykových analýzách obvykle narážejí, a případy, ve kterých často dělávají chyby. Takovým neporozuměním se snaží předejít i tím, že informují čtenáře nejen o tom, "jak to je", ale také o tom, "jak to není", a výklad doplňují stručnými poučkami vyvracejícími nejčastější, stále opakované studentské omyly.
Druhá část knihy poskytuje texty ke komplexnímu jazykovému rozboru. Komplexní jazykové rozbory jsou osvědčeným způsobem osvojování si gramatiky jazyka i testování jazykových znalostí. Autoři vybrali pět textů z různých stylových oblastí, které pro potřeby jazykového rozboru, jak píší, mírně upravili. Ke každému textu je připojeno 6-8 úkolů, zachovávajících pořadí opět od morfematiky k syntaxi. Ke všem úkolům je, tak jako v první části, uvedeno správné řešení.
K hlavní části rukopisu, věnované jazykovým rozborům, jsou připojeny ještě čtyři vítané doplňky: Velmi užitečný je seznam základních lingvistických termínů ze všech oborů lingvistiky, nikoli pouze z oblasti gramatiky jazyka, a to ve dvojím řazení: abecedním a věcném. Dalšími doplňky jsou soubor jedenácti cvičení ověřujících znalost formální morfologie a především schopnost tvořit náležité tvary ohebných slov a deset korekturních cvičení k procvičení pravopisu. Na závěr je připojen ještě komentovaný seznam doporučené literatury.

Z recenzního posudku: PhDr. Jana Bílková, Ph.D.