Monografie je zamìøena na poèátky latinské písemné kultury v Èechách a na Moravì, zejména na prameny k jejímu poznání. Velká pozornost je vìnována prezentaci rukopisných fragmentù ranì støedovìkého období, které byly v kodikologickém diskursu doposud využívány jen zcela okrajovì; ve vìtšinì pøípadù jde o první publikaci tìchto pramenù vùbec. Z tohoto hlediska jde o téma s velkým metodickým potenciálem, u nìhož lze oèekávat, že se stane inspirací pro analogické práce s fragmentárními rukopisnými prameny mladšího støedovìku.

Prùnik latinského karolínského písma do èeských zemí je na základì komplexní paleografické a kodikologické analýzy prezentován jako jev doprovázející latinský proud christianizace smìøující od IX. století do oblasti støedního Podunají pøevážnì z Bavorska; s ním souvisí budování prvních domácích církevních institucí. Dùležitý zlom nastal v polovinì XI. století, kdy se pùvodní pasivita (tj. závislost èeských zemí na importu knih ze zahranièí) postupnì mìní v aktivní zapojení se Èech do tvorby latinských textù. Do této doby sahají nejstarší stopy první doložitelné písaøské školy pùsobící pøi bøevnovském benediktinském klášteøe za opata Meginharda.

Kniha je vybavena kvalitními barevnými reprodukcemi všech relevantních pramenù, vèetnì instruktivních schémat, která prezentují kodikologická pozorování, a kodikologických i paleografických rejstøíkù.