Kniha přináší nahlédnutí do konverzačních interakcí mladých Japonců, kteří sami sebe označují za přátele. Sleduje, jak mluvčí manifestují a zároveň utvářejí své vztahy v interakci, jak 'dělají přátelství'. Studie čerpá především z poznatků a metod konverzační analýzy, interakční lingvistiky a interakční sociolingvistiky. Na základě analýzy nahrávek rozhovorů pořízených samotnými aktéry v přirozeném prostředí byly vyčleněny tři kategorie úzce propojených praktik, jež se jeví jako zásadní pro 'dělání přátelství' ve zkoumaném kontextu, tj. konverzační humor, konverzační vyprávění a konstrukce vztahové kontinuity. Stěžejní část publikace tvoří detailní analýza a popis způsobů realizace a využití praktik spadajících do těchto tří kategorií v konverzačních interakcích jedné dvojice přátel.