Josef Kalousek (1838-1915) byl historikem, jenž se zároveň aktivně účastnil národního života druhé poloviny 19. století. Patřil k nejvýznamnějším osobnostem české občanské společnos-ti té doby, k okruhu nejbližších spolupracovníků F. Palackého a F. L. Riegra, blízko měl k W. W. Tomkovi. Uplatnil se jako pedagog, novinář, historik i politik, a to nejen jako spolupracovník českých politických elit (staročechů), ale krátce i jako poslanec českého zemského sněmu.



Česká moderní historiografie doposud věnovala Josefu Kalouskovi spíše okrajovou pozornost, monografie Bohumila Jirouška tento dluh splácí. Přistupuje k němu ze široké historické perspektivy, ukazuje ho ve vztazích s jeho kolegy a zabývá se otázkou slučitelnosti kariéry vědce a univerzitního učitele s veřejnou činností mimo vědecké prostředí.