Tréma je vážným problémem mnoha studentů hudby a profesionálních hudebníků, který může způsobit závažné poškození výkonu a vyvolat utrpení a stres. Faktory, které se vzájemně ovlivňují a určují intenzitu působení trémy na výkon, jsou: sebehodnocení, vnímaná sebeúčinnost, úroveň připravenosti repertoáru a výkonné zkušenosti. Monografie objasňuje problematiku trémy ve variabilitě jejích projevů; popisuje její psychologické, sociální a vzdělávací určující činitele a poskytuje analýzu metod prevence trémy ve vzdělávacím systému. Cílem výzkumné části bylo prozkoumat, zda sebeúčinnost a sebehodnocení mohou být prediktory trémy u studentů hudby, kteří pocházejí ze tří odlišných vzdělávacích systémů, a stanovit eventuální rozdíly mezi nimi; dále pak získat hlubší informace o příčinách této souvztažnosti a zjistit, jestli případné rozdíly můžeme přičíst různorodým vzdělávacím zkušenostem studentů. Zároveň je provedena analýza implikací této studie pro učitele a studenty v oblasti instrumentálního vzdělávání.
Monografie, vzniklá na základě úspěšně obhájené disertační práce, je v rámci naší hudebně pedagogické a hudebně psychologické produkce odborné literatury ojedinělým příspěvkem k řešení ožehavého problému mnohých interpretů - otázek spojených s výskytem trémy při veřejném výkonu. Vzdělávací systém věnuje zajisté přípravě nových profesionálních hudebníků velkou pozornost z hlediska odborné a hudební zdatnosti. Je ale známo, že mnohdy upozaďuje přípravu psychickou, ačkoliv právě trémou a dalšími nepříjemnými projevy psychického stresu trpí (dle autorky monografie) více než 70 % interpretů. Řada z nich se s trémou vyrovnává intuitivně a s potížemi a v krajních případech je tréma dokonce důvodem ukončení profesionální kariéry.
O to více se domnívám, že širší hudebně pedagogická i umělecká veřejnost uvítá vydání této monografie. E. Stevanović v ní zpracovává nejenom vědecké základy problematiky trémy, ale prezentuje též výsledky reprezentativního výzkumu a analyzuje mnohé postupy, které by měly být interpretovi v jeho boji s trémou ku pomoci.
(...)
Výzkum byl realizován s respondenty z oblastí s rozdílným pojetím umělecké přípravy (USA, Chorvatsko, ČR). Tato rozdílnost se též promítla do stanovení výzkumných hypotéz, jejichž úplnou či částečnou verifikaci práce přináší. Domnívám se, že zachycení autentických výpovědí respondentů a jejich kvalitativní analýza jsou podnětné nejenom z hlediska výzkumných cílů, ale přinesou čtenáři, který se někdy nacházel v roli interpreta, zajímavou možnost konfrontace s vlastní zkušeností. Pozitivně hodnotím, že autorka zvolila v našich podmínkách neobvyklou metodiku výzkumu. V zahraničí získala svolení k použití a k českému a chorvatskému překladu výzkumných prostředků - konkrétně Rosenbergovy škály sebevědomí, Shererovy škály sebeúčinnosti a škály trémy u hudebníků autorky D. T. Kenny (KMPAI). Tento počin je zajisté přínosem k obohacení u nás standardně pojímané metodologie výzkumu v oblasti hudební pedagogiky a hudební psychologie, rovněž tak jako semi-strukturovaný rozhovor, skládající se ze 42 otázek, vytvořený autorkou.
Práci uzavírá podnětný závěr, v němž autorka shrnuje, do jaké míry se jí podařilo naplnit stanovené cíle. Perspektivně se zamýšlí, jak včlenit problematiku trémy do výuky hudební psychologie, a stávajícím pedagogům i interpretům poskytuje doporučení, jak postupovat v praxi v boji s trémou. Bohatá mnohostránková výběrová bibliografie zahrnuje převážně zahraniční tituly a jistě poslouží k dalšímu studiu. Práce je doplněna přílohami, které uvádějí konkrétní znění výzkumných prostředků.
(...)
Předkládaná monografie, opírající se o rozsáhlé informační zdroje a vlastní praktickou zkušenost autorky, utřídila velké množství poznatků a výzkumných dat a přináší tedy dle mého názoru celou řadu cenných zjištění nejen v oblasti teoretické, ale i prakticko-aplikační. Domnívám se, že se stane vítanou publikací nejen při profesionální přípravě hudebníků, aleje inspirující i pro laickou veřejnost.
Z recenzního posudku: doc. PaedDr. Hana Váňová, CSc.