DETAIL TITULU:
Strašnice. Zahrady Prahy, brána armád...
The Garden of Prague, the Gateway for Armies
Státníková Pavla
Muzeum Hlavního města Prahy 2018
vázaná, 211 str.
ISBN 9788087828397
-
anotace
Publikace je již osmým dílem mnohaletého projektu Muzea hlavního města Prahy o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy v roce 1922. Strašnice leží v pražském předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou, která se dotkla hlavního města Českého království. Bylo tomu tak za husitských válek, za války třicetileté, za válek o rakouské dědictví a války sedmileté, důležitou roli sehrály Strašnice i v moderní době během pražského postání v květnu 1945.
Až do 19. století tvořily součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala, na konci 18. století vznikly Nové Strašnice. Stavební boom pak znamenáme na přelomu 19. a 20. století a posléze během počátku 20. století a za první republiky, kdy se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získávají Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha - Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy v šedesátých až osmdesátých letech 20. století dochází ke zboření staré zástavby Starých Strašnic a částečně Nových Strašnic, a zůstává z ní zachováno do dnešních dob jen několik málo budov.
V druhé polovině 20. století vzniklo ve Strašnicích nebo v těsném sousedství několik důležitých závodů (Tesla, Mitas, Jawa, Chirana), Tesla Strašnice vyrábí první televizory. V této době je zastavěna téměř všechna plocha strašnického katastru, když již na přelomu 40. a 50. let tu vzniká sídliště Solidarita, poté vyrůstá nová, z velké části panelová výstavba i v dalších strašnických lokalitách. Na počátku 90. let 20. století byl postaven po šedesátiletém úsilí ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí panny Marie.
Převážně ikonografická publikace s akcentem na fotografiích a pohlednicích dochovaných od přelomu 19. až 20. století do druhé poloviny 20. století, doplněná řadou plánů a grafických listů, dokumentujících zejména společenský, kulturní, sportovní (Sokol Strašnice) život ve Strašnicích.
Až do 19. století tvořily součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala, na konci 18. století vznikly Nové Strašnice. Stavební boom pak znamenáme na přelomu 19. a 20. století a posléze během počátku 20. století a za první republiky, kdy se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získávají Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha - Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy v šedesátých až osmdesátých letech 20. století dochází ke zboření staré zástavby Starých Strašnic a částečně Nových Strašnic, a zůstává z ní zachováno do dnešních dob jen několik málo budov.
V druhé polovině 20. století vzniklo ve Strašnicích nebo v těsném sousedství několik důležitých závodů (Tesla, Mitas, Jawa, Chirana), Tesla Strašnice vyrábí první televizory. V této době je zastavěna téměř všechna plocha strašnického katastru, když již na přelomu 40. a 50. let tu vzniká sídliště Solidarita, poté vyrůstá nová, z velké části panelová výstavba i v dalších strašnických lokalitách. Na počátku 90. let 20. století byl postaven po šedesátiletém úsilí ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí panny Marie.
Převážně ikonografická publikace s akcentem na fotografiích a pohlednicích dochovaných od přelomu 19. až 20. století do druhé poloviny 20. století, doplněná řadou plánů a grafických listů, dokumentujících zejména společenský, kulturní, sportovní (Sokol Strašnice) život ve Strašnicích.