Studie bývalého člena bankovní rady České národní banky Pavla Řežábka je pokračováním unikátního výzkumu, který rozšiřuje pohled na vztah měnové a fiskální politiky a navazuje na předchozí práci: Měnová politika a její interakce s politikou fiskální, která byla zaměřena na vysvětlení cílů obou politik a jejich vzájemného působení v období před poslední krizí roku 2008. Následná globální finanční a ekonomická krize svým dopadem a zejména způsobem řešení autoritami vyvolala potřebu dalšího výzkumu. Práce se může stát užitečnou pomůckou pro každého zájemce o makroekonomickou analýzu, především proto, že k získání impulzní odezvy používá bayesovskou statistiku a model typu VAR. Inspirativní jsou i závěrečná doporučení pro tvůrce měnové a fiskální politiky.

ÚVOD

1. EMPIRICKÝ MODEL INTERAKCE MĚNOVÉ A FISKÁLNÍ POLITIKY
1.1 ZACHYCENÍ DOPADŮ HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK V MODELU VAR A SVAR
1.1.1 SPECIFIKACE REDUKOVANÉHO TVARU MODELU VAR
1.1.2 VSTUPNÍ DATA A JEJICH TRANSFORMACE
1.1.3 MODEL SVAR A PROBLEMATIKA IDENTIFIKACE STRUKTURÁLNÍCH ŠOKŮ
1.1.4 PŘÍSTUPY K IDENTIFIKACI STRUKTURÁLNÍCH ŠOKŮ
1.2 NÁVRH POSTUPU PŘI IDENTIFIKACI MĚNOVĚ-FISKÁLNÍHO MODELU VAR
1.3 POTENCIÁLNÍ KRITIKA PROVEDENÉ ANALÝZY

2. BAYESOVSKÁ STATISTIKA A ODHAD MODELU VAR
2.1 ZÁKLADY BAYESOVSKÉ STATISTIKY
2.2 VÝPOČETNÍ ASPEKTY BAYESOVSKÉ STATISTIKY
2.3 IMPLEMENTACE APRIORNÍCH INFORMACÍ PRO ODHAD MODELU VAR
2.4 SPECIFIKACE APRIORNÍCH ROZDĚLENÍ PRO MĚNOVĚ-FISKÁLNÍ VAR
2.4.1 VOLBA APRIORNÍCH ROZDĚLENÍ PARAMETRŮ PRO PŘEDKRIZOVÉ OBDOBÍ
2.4.2 VOLBA APRIORNÍCH ROZDĚLENÍ PARAMETRŮ PRO POKRIZOVÉ OBDOBÍ
2.5 SHRNUTÍ: VÝSTAVBA A ODHAD MODELU

3. VÝSLEDKY EMPIRICKÉ ANALÝZY
3.1 CHARAKTERISTIKA MĚNOVÉ A FISKÁLNÍ POLITIKY V PŘEDKRIZOVÉM OBDOBÍ
3.1.1 HODNOCENÍ MĚNOVÉ POLITIKY
3.1.2 HODNOCENÍ FISKÁLNÍ POLITIKY: DOPADY PŘÍJMOVÉHO ŠOKU
3.1.3 HODNOCENÍ FISKÁLNÍ POLITIKY: DOPADY VÝDAJOVÉHO ŠOKU
3.1.4 INTERAKCE MEZI MĚNOVOU A FISKÁLNÍ POLITIKOU
3.2 CHARAKTERISTIKA MĚNOVÉ A FISKÁLNÍ POLITIKY V POKRIZOVÉM OBDOBÍ
3.2.1 HODNOCENÍ MĚNOVÉ POLITIKY
3.2.2 HODNOCENÍ FISKÁLNÍ POLITIKY: DOPADY PŘÍJMOVÉHO ŠOKU
3.2.3 HODNOCENÍ FISKÁLNÍ POLITIKY: DOPADY VÝDAJOVÉHO ŠOKU
3.2A INTERAKCE MEZI MĚNOVOU A FISKÁLNÍ POLITIKOU
3.3 SROVNÁNÍ PŘEDKRIZOVÉHO A POKRIZOVÉHO OBDOBÍ: NEJVĚTŠÍ ZMĚNY
3.4 HOSPODÁŘSKÉ IMPLIKACE A DOPORUČENÍ VE SVĚTLE ZÍSKANÝCH VÝSLEDKŮ

4. CITLIVOSTNÍ ANALÝZA

ZÁVĚR
PŘÍLOHA 1: IMPULZNÍ ODEZVY, ZÁKLADNÍ MODEL A ODHAD
PŘÍLOHA 2: IMPULZNÍ ODEZVY, CITLIVOSTNÍ ANALÝZA
LITERATURA
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
SUMMARY

Předložená práce pojednává o vrcholně současném tématu - měnící se úloze měnové a fiskální politiky v hektickém a komplexním globálním světě. Autorův analytický pohled na toto v mnohém ohledu kontraverzní téma je zvýrazněn skutečností, že formování měnové politiky na úrovní české ekonomiky se letitě podílel jako člen Bankovní rady, tudíž k vyjádření se k tématu je osobou nanejvýš povolanou. Navíc vztah mezi měnovou a fiskální politikou je předmětem dlouhodobého vědeckého zájmu uchazeče, o čemž svědčí jeho předchozí publikační aktivita.
Autor si v předložené práci vytkl za cíl souhrnně zanalyzovat na základě historických dat chování autorit zodpovědných za měnovou a fiskální politiku v České republice a popsat vzájemné ovlivňování obou politik v polistopadovém období: jednak v čase před krizí a jednak v následující pokrizové etapě.
K zjednodušení popisu reality ekonomiky a dynamiky vazeb mezi makroekonomickými veličinami používá autor v předložené práci na rozdíl od svých předchozích publikací model vektorové autoregrese, založený na principech bayesovské statistiky. V současné době se stále více ekonomů přiklání k aplikaci měkčích vědních disciplín do řešení ekonomických úloh s ohledem na nepřesvědčivé výsledky snah o modelovou normativní predikci a přístupy z pozic konceptu risk based approach, měkčímu empirickému instrumentami lépe vyhovuje Bayesova koncepce zahrnovat do analýzy a matematických modelů také subjektivní faktory, které nebayesovci rigorózně doporučují z exaktní analýzy a modelové konstrukce vynechat. Ve shodě s účelem věnuje autor výkladu svého přístupu k aplikaci prostřednictvím bayesovské statistiky, ke které se zatím mainstream staví spíše skepticky, v textu relativně větší prostor. V závěru práce pak konstatuje, že bez použití bayesovských technik by získání výsledků a jejich interpretovatelnost byly obtížné.
V závěru práce konstatuje, že v předložené práci provedená analýza umožnila identifikovat v autorem stanoveném období v reáliích české ekonomiky, zahrnujícím dvě nesourodé vývojové etapy, změny v rysech měnové a fiskální politiky a jejich vzájemné interakce. Autor konstatuje nekomplementaritu v působení obou politik, která zejména zejména v dolních amplitudách ekonomického cyklu by byla žádoucí.
V návaznosti na v odborných kruzích související diskutované téma placebo efektů měnových a fiskálních opatření v současném globálním komplexním světě, ve stylu výroku M. Mussy, že jeho nejoblíbenějším nástrojem je modlitba, která zaručeně nemá žádné vedlejší účinky, by mne zajímal názor autora na předmět této diskuse.

Z recenzního posudku: Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc.

---

Práce Dr. Řežábka se věnuje vztahu resp. vzájemné interakci měnové a fiskální politiky. Toto téma je navzdory své důležitosti v české i světové literatuře dosti poddimenzované, takže lze tento příspěvek kvitovat s povděkem.
I když by se dle učebnicových modelů (např. modely argumentující ve prospěch nezávislosti obou politik) mohlo zdát. že toto téma neni především ve standardním módu obou politik tolik významné a že tyto politiky fungují na sobě nezávisle, interakce mezi měnovou a fiskální politikou nabývá na významu v nestandardním období, kterým je například finanční krize, dluhová krize či situace, kdy měnová politika narazí na některý ze svých limitů, jako je například limit nulových úrokových sazeb (zero lower bound- ZLB). Jak ukázal příklad Irska, nestabilita finančního systému a finanční krize, která může souviset s příliš uvolněnou měnovou politikou, může velmi rychle ..potopit" jinak poměrně dobře fungující fiskální politiku, přiklad řecké krize ilustruje, jak může nefunkční fiskální politika a související efekty přeshraniční nákazy vyvolat nutnou "záchrannou" akci měnové politiky s nutnými vedlejšími efekty. V případě, že měnová politika narazí se svými nástroji na jejich limity (již zmíněné ZLB), pak mimo jiné přestávají platit standardní učebnicové poučky o účinnosti měnové politiky a neúčinnosti politiky fiskální při pružném devizovém kurzu. To, že se tato práce těchto témat dotýká, tak ilustruje její aktuálnost a lze to považovat za její významný přínos.
Význam celé práce podtrhuje také to. že v modelech obou ..policy makerů" (tedy centrální banky a ministerstva financí) se obvykle akce druhá instituce vyskytuje pouze ve formě určitých exogenních předpokladů modelu a její endogenní reakce se v nich nepředpokládá. Přináší tak nové vhledy do fungování obou politik jak z teoretického, tak především z hospodářsko-politického úhlu pohledu.
Celá práce má spíše empirický charakter, když byly teoretické aspekty interakce mezi měnovou a fiskální politikou podrobně rozpracovány v předchozích studiích autora (mj. jeho doktorská práce, kterou jsem měl rovněž tu čest oponovat, a která dostála další následné publikace). Autor používá moderní ekonometrické přístupy jako je SVAR a bayesovské metody na oblast, na kterou byly prozatím aplikovány pouze v omezené míře i ve světovém měřítku. I když. jak autor korektně přiznává v úvodu i v jiných částech své práce,
jsou způsob a výsledky prováděné analýzy především pro pokrizové období ovlivněny relativně krátkou délkou časových řad, přesto se domnívám, že je tato analýza a její hospodářskopolitické implikace relevantní a vysoce aktuální.
(...)
Nejzajímavější části analýzy je nicméně věnována interakci mezi oběma politikami. V rámci zmíněné odlišné reakce obou politiky na hospodářský cyklus (proticyklická monetární a procyklická fiskální politika) jsou zde obě politiky vnímány jako substituty, s tím že jejich vzájemné reakce byly v předkrizovém období poměrně slabé.
V rámci analýzy efektů obou politik a jejich interakce v pokrizovém období analýza potvrzuje zúžení manévrovacího prostoru měnové politiky vzhledem k existenci ZLB, když měnověpolitická sazba na šoky téměř nereaguje, zároveň je potvrzena funkčnost kurzového kanálu měnové politiky. U dopadů fiskální politiky došlo v pokrizovém období k zesílení některých neintuitivních odezev modelu, především u vládních příjmů, které lze vysvětlit nárůstem nejistoty a vlivů zahraničních šoků. Zajímavý je nicméně posun fiskální politiky v tomto období k mírně proticyklickému působení na ekonomiku. V rámci analýzy interakce obou politik analýza pro pokrizové období potvrzuje substituční charakter obou politik, nicméně identifikuje určitý posun, kdy se zesílila reakce měnové politiky na kroky politiky fiskální, což reflektuje zvýšenou aktivitu centrálních bank v posledním období.
Závěrem autor formuluje hospodářskopolilická doporučeni, která vyplývají z jeho analýzy, jako je například vhodnost aktivnější koordinace fiskální a měnové politiky v pokrizových obdobích, či nutnost zkoumání bublin na trzích aktiv apod.

Z recenzního posudku: Prof. RNDr. Jiří Hlaváček, CSc.