© Nakladatelství
KAROLINUM 2020

RSS RSS   facebook


visa visa
maestro maestro

webmaster

VŠECHNY ZDE NABÍZENÉ PUBLIKACE MÁME SKLADEM

košík

VÁŠ NÁKUP


0 POLOŽEK
CENA: 0 VČETNĚ DPH



Domácí stránka  > ARCHEOLOGIE  > detail titulu

DETAIL TITULU:

Glass in Brno and Moravia ca. 1200-1550. I.+II. komplet

Assessment of Finds Catalogue of Glass

Archaia Brno z. ú. 2019

vázaná821 str.
ISBN 9788090732216

obálka
-10% 1650,-
1485,-
1-2 ks

Sbírka skla Uměleckoprůmyslového musea v Praze představuje jeden z nejcennějších souborů evropského a českého skla ve světových muzeích. Její podstatnou část tvoří vzácné sběratelské předměty, uchovávané v panovnických, šlechtických a posléze i měšťanských sbírkách, odkud se zásluhou předních sběratelů, především Vojtěcha Lanny a dalších osobností včetně muzejních pracovníků, staly součástí dnes výjimečného souboru. Vojtěch Lanna chtěl ve své sbírce skla, z velké části věnované do Uměleckoprůmyslového musea v roce 1906, představit ucelený přehled vývoje skla od antiky po 19. století. Proto shromáždil rovněž četné gotické nádoby, ovšem v duchu tehdejšího sběratelství nebyl uváděn jejich původ. Jedná se většinou o krautstrunky německé provenience, z nichž nejvýznamnější představujeexemplář s barevnými nálepy. Řada středověkých nádob byla po Lannově smrti prodána a dnes zdobí sbírky evropských muzeí - například scheuer s modrými vlákny nebo konvice se žebry.
Od samých počátků existence muzea, založeného v roce 1885, se součástí sbírky stávalo také sklo z archeologických nálezů, což byl pro poznání středověkého skla jeden z nejvýznamnějších pramenů. V druhé polovině 19. století, kdy se Praha rychle proměňovala v metropoli evropského významu, byly na místech starší zástavby budovány reprezentativní budovy. Jako příklad budiž uvedena stavba Rudolfina či o něco mladší protilehlá neorenesanční budova Uměleckoprůmyslového musea, postavená na základě projektu architekta Josefa Schulze. Drobné nálezy z tohoto období jsou žel pouze označeny stručnou poznámkou "vykopáno na místě stavby Rudolfina". Odtud pochází například zlomky unikátní pozdněgotické číše s choboty a zvířecími hlavičkami.
V roce 1937 získalo muzeum gotickou nízkou kyjovitou číši od Hany Benešové,
manželky druhého československého prezidenta. Ani u tohoto předmětu neznáme
bližší nálezové okolnosti, můžeme pouze konstatovat, že v odborné literatuře
se již tradičně figuruje jako číše ze Sezimova Ústí a představuje jeden ze základních typů středověkého nápojového skla místní provenience z konce 14. století. Teprve v 60. letech 20. století narůstá počet archeologických nálezů a to díky intenzivním výzkumům na území předních měst od Plzně, přes Prahu, Kutnou Horu, Vysoké Mýto, Opavu, Olomouc, Brno a další místa. V roce 1974 byla do sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze zapsána číše pocházející z výzkumů v Opavě. Jednalo se o vysokou kyjovitou číši s natavenými vrubovanými pásky z 15. století.
Nechť zazní v tomto místě chvála archeologie. Ta nám totiž umožňuje poznání
jinak nedochovaných skel, poznání variability tvarů i dekoru, v neposlední míře
i poznání prostředí, v němž se jednotlivá skla uplatňovala. Od zmíněných 60. let
minulého století se také ustálil vynikající způsob kresebné dokumentace nálezů,
který umožňuje sdělit mnohem víc než nejdokonalejší fotografie. Dovoluje pochopit
postup výroby daného předmětu v práci skláře před pracovním otvorem. Tak je
tomu i v případě práce věnované archeologickým nálezům Moravy, neboť i tady
nechybí kresby předmětů.
Na poznání vývoje středověkého skla a jeho postavení v hmotné kultuře se významnou měrou podíleli osobnosti působící v Uměleckoprůmyslovém muzeu.
Jmenujme především Karla Hetteše, který jako první posoudil význam specifického
tvaru českého skla a do odborného povědomí ho uvedl jako "číši českého
typu", Emanuela Pocheho, který přispěl k zařazení středověkého skla do kontextu
hmotné kultury Čech a Dagmar Hejdovou, která se podílela na vypracování typologie a chronologie českého skla. Olga Drahotová se zasloužila o vypracování a vydání uceleného přehledu vývoje skla v zemích Koruny české, kde je samozřejmě zahrnuto i sklo středověké. Muzeum také zdůrazňovalo význam středověkého sklav dějinách na několika výstavách s tematikou skla a sklářské výroby v Čechách.
V duchu těchto tradic se Uměleckoprůmyslové muzeum rozhodlo podpořit, s přispěním Ministerstva kultury České republiky, další poznání vydáním publikace,
věnované středověkému sklu na Moravě. Morava má v historii sklářské výroby
i obchodu postavení zcela zvláštní. Její sepjetí s kulturně vyspělejším jihem, s Benátkami i sousedním Uherským královstvím především v době vlády Matyáše Korvína,bylo vždy díky dálkovým cestám mnohem těsnější než v případě Čech s rozvojem vlastního sklářství. Proto se složení nálezů v jednotlivých dějinných etapách liší. Právě tyto rozdíly a odlišnosti však názorně ukazují, jaké vlivy působily na výrobu a používání skla v jednotlivých zemích Koruny české a umožňují vytvoření celkového plastického obrazu. Geografická poloha a snadné napojení na dálkové obchodní cesty, ekonomická situace regionu, politické a kulturní zázemí i dostupnostzákladních surovin a technologické znalosti, to vše velmi konkrétně odrážejí výrobky ze skla. Tyto aspekty se na základě materiálů a informací, shromážděných s pomocí kolegů a spolupracovníků snažila postihnout autorka v práci, vznikající po dobu nejméně deseti let s dvouletou podporou Grantové agentury České republiky.