Ètvrtý svazek Sebraných spisù Karla Kosíka zahrnuje èlánky, eseje, rozhovory a kratší pøíležitostné texty pocházející z let 1955 až 1969. V první èásti jsou shromáždìny stati, jejichž prostøednictvím Kosík vstupoval do polemik o marxismu, o aplikaci marxistické metody i o negativních jevech socialismu. Pøedestírá zde svoji koncepci dialektiky vycházející z Hegela a Lukácse a naèrtává obrysy vlastní verze marxistické teorie, která je v jeho pojetí spoleèenskou kritikou. Druhou èást tvoøí èlánky, v nichž Kosík dialektiku aplikuje na konkrétní fenomény umìní a kultury. V analýze literárních dìl (Hemingwaye, Kafky èi Haška) rozvíjí úvahy o spoleèenské roli kultury, politice, humanismu apod. Pøedkládaný svazek pøedstavuje Karla Kosíka jako veøejného intelektuála, který se vyjadøoval k aktuálním tématùm své doby i k nadèasovým otázkám lidské existence.