© Nakladatelství
KAROLINUM 2023

RSS RSS   facebook


visa visa
maestro maestro

webmaster

VŠECHNY ZDE NABÍZENÉ PUBLIKACE MÁME SKLADEM

košík

VÁŠ NÁKUP


0 POLOŽEK
CENA: 0 VČETNĚ DPH



Domácí stránka  > časopisy  > detail titulu

DETAIL TITULU:

Leibniz et Leibnizianismes. Filosofický časopis Hors-série 2019

Filosofia 2020

brožovaná218 str.
ISBN 9788070076033

obálka
190,-
171,-
1-2 ks

"Přítomnost chová ve svém lůně budoucnost, z minulého by bylo možno vyčíst budoucí a vzdálené je vyjádřeno pomocí blízkého." Univerzální vliv Leibnizova myšlení na další dějiny filosofie a vědy může vést k zanedbání otázky po způsobu jeho šíření a přejímání. Existuje něco jako leibnizianismus? Opravňuje jej vůbec povaha Leibnizova myšlení? A lze tu vysledovat nějakou kontinuitu, která by umožňovala uchopit i vlastní divergence? Stati mimořádného čísla jsou věnovány vztahům logiky a metafyziky v Leibnizově díle i jejich odrazům v logicismu, napětí mezi pojmem přírody a možnostmi analýzy nekonečna 18. století, uchopení času a perspektivy mezi Leibnizem, Kantem a Heideggerem, deskriptivní metafyzice a rozporu mezi Leibnizem historickým a Leibnizem "ideálním". Autory jsou známí odborníci a představitelé leibnizovských společností z Kanady, Francie a dalších evropských zemí, kteří se na podzim roku 2018 sešli na půdě Centra pro teoretická studia v Praze s cílem promýšlet myšlenkový odkaz hannoverského filosofa.

Le présent est gros de l'avenir, le futur se pouvoit lire dans le passé, l'éloigné est exprimé dans le prochain , remarque Leibniz dans ses Principes de la nature et de la grâce fondés en raison. Rapportée d'abord a notre lecture, ensuite a notre compréhension actuelle de Leibniz, cette déclaration si caractéristique de son écriture meme nous, lecteurs et successeurs, incite a formuler et a reformuler une multitude de questions sur tout le passé futur de la pensée leibnizienne?: pour lire dans son présent et pour en donner l'avenir. Y a-t-il quelque chose comme le leibnizianisme ? La nature meme de la pensée de Leibniz l'autorise-t-il ? Est-ce que nous pouvons postuler une continuité qui serait en mesure de comprendre ses propres divergences ? A l'heure actuelle, plusieurs sociétés leibniziennes s'attelent a la tâche laborieuse d'élucider le legs du philosophe de Hanovre. Ou en sommes-nous aujourd'hui dans la compréhension du legs de Leibniz et du ou des leibnizianisme(s) ?