K vojenské profesi a fungování armády v období komunistického režimu se vztahuje celá řada stereotypů. Armáda je zpravidla vnímána jako poslušný nástroj KSČ připravený vystoupit proti vlastním občanům a plnit agresivní plány Sovětského svazu v probíhající studené válce. Vojáci z povolání pak bývají líčeni převážně jako zaslepení komunisté bezmyšlenkovitě plnící nesmyslné rozkazy. V neposlední řadě bývá předlistopadová armáda považována za zbytečnou a neefektivní instituci, v níž mařily v rámci povinné základní vojenské služby svůj čas a potenciál celé generace mladých mužů.
Záměrem této knihy není výše uvedená tvrzení jedno po druhém vyvracet, ale spíše je relativizovat, tj. ukázat důstojníky Československé lidové armády v trochu odlišném světle – jako vykonavatele určité profese, která měla svá dobová, pracovní, ale i kulturní specifika. Kniha se věnuje reflexi každodenního života důstojníků ČSLA v šedesátých letech minulého století, a to zejména na základě rozhovorů s pamětníky. Pokouší se o (re)konstrukci mechanismů fungování socioprofesní identity vojáků z povolání, která je významně ovlivněna okupací Československa v srpnu 1968 a následnou normalizací armády.

V recenzované publikaci se autorovi podařilo vyhnout na jednu stranu suchopárným datům a oficiálním statistikám, na stranu druhou úzkým rámcům vidění minulosti skrze perspektivy a hlediska té či oné ideologie. V knize je naopak odhalen živý a pozoruhodný obraz, který je poskládán ze zkušeností očitých svědků a účastníků událostí, kteří zde vyprávějí své příběhy. Plastický a živý děj pomohl autorovi vytvořit historicko‑antropologický přístup a orálně‑historická metoda výzkumu. […]
Kniha je vybavena rozsáhlým bibliografickým a referenčním aparátem a přílohy dále obsahují velké množství tabulek a grafů ilustrujících některé výsledky a závěry kvantitativních analýz. Podobný doplněk k analýzám a interpretacím kvalitativní povahy se jeví jako velmi vhodný, doplňuje celkově plastický obraz textu vizualizací a pomáhá hlouběji systematizovat poznatky získané vlastním terénním výzkumem. […]
Stručně řečeno, recenzovaná kniha je velmi kvalitní jak z odborného hlediska, tak se mi jeví podnětnou i z pohledu nezaujatého laického čtenáře. Osobně považuji takový výsledek za velký úspěch, neboť skloubit a obsáhnout v jednom knižním monografickém textu jak odbornou erudici, tak i vysokou míru čtivosti je dosti nelehkým počinem. Jsem rád, že se to Dr. J. Hlaváčkovi nakonec zdařilo na výbornou.
Igor Zavorotchenko (MEMO 2020/2)