Ivan Krastev a Stephen Holmes se zamýšlejí nad vznikem a vzestupem hnutí a politických proudů, které se stavějí do opozice vůči liberalismu a které v posledních několika letech důrazně vyvrátily představu, že budoucnost bude nevyhnutelně liberální. Nacházejí zajímavé vývojové paralely mezi střední a východní Evropou, putinovským Ruskem a trumpovskými Spojenými státy. Tento vývoj spolu s nástupem populistických politiků vnímají jako důsledek zhroucení naděje na unipolární liberálně-demokratický svět, jemuž by dominovaly Spojené státy. Detailně se věnují řadě aspektů, které k této změně přispěly, ať už to byla vnitřní ekonomická krize ve Spojených státech, vylidňování ve východní Evropě, resentiment z napodobování Západu, k němuž byly tlačeny země bývalého sovětského bloku, nebo pokrytectví americké zahraniční politiky. Rozpad liberálně-demokratického řádu popisují věcně, byť zároveň s jistou nostalgií, ale i mírným optimismem při pohledu do budoucnosti.

Trump, brexit, Putin nebo Viktor Orbán jsou fenomény, které rozvrátily představu, že budoucnost musí být nutně liberální. Politologové Ivan Krastev a Stephen Holmes nabízejí ve své knize vysvědení, jak k tomu došlo. Po pádu železné opony se cesta k úspěchu zdála být jasná. Stačí napodobit Západ a úspěch se dostaví sám. Právě v tom leží podle autorů kořen dnešní antiliberální revolty. Napodobování neposkytuje prostor pro vlastní jednám a činí toho, kdo napodobuje, navždy nesvéprávným. Navíc se ukázalo, že ani sám západní vzor není zdaleka bezchybný. Odtud vedla cesta k jeho odmítnutí a hledám vlastních cest. Autoři se v textu věnují převážně Maďarsku, Polsku, Rusku a USA, mezi nimiž nacházejí zajímavé paralely - a nabízejí osvěžující, byt občas drhnoucí perspektivu k porozumění současným problémům.
Stanislav Biler (Reflex 41/2020)