Myšlení, ať chce, či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs. Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir je záznamem této proměny.
Anglický překlad úspěšné knihy vydané v roce 2018.
Filosofie en noir je detailním čtením důležitých myslitelů, které je vedeno pokusem učinit z těchto fragmentárních čtení jakousi konstelaci myšlení, jež by na temném nebi filosofie po holocaustu mohla zazářit jako světlo naděje.
Petr Fischer (
SALON, Právo, 4. 6. 2018)
Evropské myšlení krizi vnímá jako něco negativního, něco, čeho je třeba se obávat, a tak je to i u Husserla — krize je u něj okamžikem největšího ohrožení kontinuity evropské kultury. Já se snažím říct, že negativní vnímání krize často vede k extrémním prostředkům, jak řešit potíže, v nichž jsme se ocitli, a že po takto chápaných krizích téměř nutně přicházejí katastrofy. Přitom však existuje také pozitivní pojem krize. Z dnešního pohledu by dokonce šlo říct, že ve složitých, otevřených systémech jsou krize nevyhnutelné a slouží k jejich sebeorganizaci na vyšší úrovni.
- z rozhovoru Miroslava Petříčka s Janem Němcem (Host 2/2019)
Petříček se věnuje zásadním tématům filosofie 20. století: krizi a katastrofě. A bere vážně otázku, jak může filosofie mluvit o něčem, o čem není možné mluvit – jak se může vyjadřovat po všech krizích a katastrofách? Filosofie jako by musela opustit bezpečí tradice, změnit vlastní jazyk, vlastní diskurs, aby mohla vypovídat o současné době…
(…)
Vzhledem k nesmírné tíži vyrovnávání se s nemožným působí Petříčkova kniha jako (byť třeba nevyžádaný) dar, zvlášť v momentálním kontextu, ve kterém se tak obtížně prosazuje myšlení vůbec.
Anna Luňáková (Tvar 3/2019)
(...) s nevšedním darem podávat i složité pochopitelnou formou, v žádném případě nějakou akademičtinou, Petříčkova
Filosofie en noir je tak přístupná, nesmíme ani zapomínat na kultivovaný, krásný jazyk. Nic z toho ovšem nepřekvapí, Miroslav Petříček je skutečně myslitelem evropského formátu, nejen erudicí a přesahy mimo oblast vlastní filosofie, jazykovým vybavením, ale hlavně: již zmíněným neulpíváním na daném, neustálým zkoumáním, stavěním otázek. A samozřejmě, nesvázaností žádnou školou či doktrínou, vlastností velice důležitou. O všech těchto atributech – a nejen o nich – nás Petříček přesvědčuje snad v každé větě.
Josef Rauvolf, překladatel a publicista
