Přední česká lingvistka prof. Jarmila Panevová představuje a sumarizuje svoji celoživotní vědeckou práci svazkem vybraných studií. Příspěvky, které v průběhu více než padesáti let svého působení v lingvistice napsala, jsou rozptýleny v mnoha různých časopisech a sbornících a jen zčásti se odrazily v autorčiných pracích syntetických. Pro účel prezentace svého názorového vývoje a svých odborných zájmů vybrala 25 statí psaných v češtině a pozornost soustředila na čtyři problémové okruhy (s názvy I. Studie z morfologického významosloví, II. Obecné otázky syntaxe, III. Otázky valence, IV. Otázky reflexivity, reciprocity, koreference a kontroly).
Významné jsou odkazy na spolupráci s Petrem Sgallem, autorčiným učitelem a blízkým spolupracovníkem, který měl podstatný vliv na její lingvistický rozvoj. On je také autorem teoretického rámce pro závislostní a vícerovinný popis jazyka, tzv. funkční generativní popis, na nějž zde otištěné příspěvky navazují a dále ho rozvíjejí.
Málokterý čtenář by byl na pochybách o autorství libovolné, náhodně vybrané pasáže z tohoto velmi potřebného sborníku 25 článků od jedné z nej význačnějších postav současné české jazykovědy. Zdaleka to není jen výběrem témat. Jde především o snadno rozpoznatelný věcný, pregnantní styl, směřující bez okolků k podstatě problému. O příklady volené přesně na míru, vytříbený jazykový cit pro nejjemnější odstíny ve významu i stylu, brilantní analýzy, důsledně a beze zbytku mapující terén toho či onoho zapeklitého jevu, a třeba i pozornost věnovaná zdánlivým maličkostem, které ale mohou mít závažné důsledky.
Z recenzního posudku: Ing. Alexandr Rosen Ph.D.
Prof. Panevová s prof. E. Hajičovou jsou nejlepší žákyně prof. P. Sgalla a spolu se svým učitelem vytvořily lingvistikou skupinu, jejímiž členy se stali významní jazykovědci hlásící k odkazu pražského strukturalismu a přijímající ze zahraničí nové teoretické impulsy pro porozumění integrace formy a významu v jazyce a usilující o budování formální teorie k pochopení jejich role na generování syntaktických objektů. Teorie, kterou P. Sgall vytvořil, zvaná (česky) Funkční generativní popis (FGP), na jejímž zdokonalování se výrazně podílela i J. Panevová, se od konce 60. let stala v tehdejším Československu jedinou gramatickou teorií, která reflektovala vývoj ve světové jazykovědě a sama do toho vývoje přinášela závažné příspěvky teoretické i empirické. Proto se stala atraktivní nejen pro popis češtiny a jiných jazyků u nás, ale - po funkčním strukturalismu Pražské školy - i druhou a zatím poslední ucelenou jazykovědnou teorií, která se pevně začlenila do kontextů gramatického myšlení od
2. pol. 20. stol. ve světě.
(...)
J. Panevová výběr svých studií pro knižní monografii založila na nejlepším možném kritériu: na tom, v jaké míře ovlivnily a stále ovlivňují českou syntaktologii. Už úvodní studie, kterou J. Panevová napsala spolu s P. Sgallem, není jen projevem úcty žákyně k učiteli, ale představuje stále nej důležitější příspěvek k poznání relativního času. Řada studií je věnována tématům, které jsou a navždy zůstanou spojeny s jménem J. Panevová, protože přinášejí originální a dosud nepřekonané popisy a analýzy. Za všechny uvedu jen několik témat a termínů: všeobecný konatel, reciprocita, reflexivní zájmena a reflexivní slovesa, vedlejší věty místní, honorifika, z poslední doby pak infinitiv aj. Je přirozené, že řada studií se z různých hledisek dívá na jevy spojené s valencí. Je tomu tak proto, že teorii valence se J. Panevová soustavně věnuje po celý svůj vědecký život a právě v této oblasti jazykovědy obohatila poznání syntaktické a sémantické struktury klauzí nejvíc ze všech českých jazykovědců. Jsem si zcela jist, že výběr 25 studií pro posuzovanou monografii je moudrý a reprezentuje vědecké dílo J. Panevové, včetně jejího názorového vývoje. Pro lingvisty bude tedy cennou inspirací právě tím, že ukáže tematickou různost v teoretické jednotě, a to jako spolehlivý základ dalšího lingvistického myšlení.
Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Petr Karlík, CSc.
