Autor se ve své studii pokouší postihnout průniky a rozdíly jazyka hudby a filmu, vzájemné tvůrčí ovlivňování obou uměleckých forem a společné a rozdílné parametry hudebního i filmového vyjadřování. V závěru uvádí příklady z vlastní skladatelské tvorby, jejímž výsledkem často není pouze autonomní hudební či zvuková kompozice, ale mnohdy také vizuální útvar - ať už se jedná o autorský film, prostorovou performanci, nebo zvukovou instalaci.