Co může říct hudba o skupinové specifice, zvláště specifice etnických menšin? V tomto svazku je pohled zaměřen na distinktivní aspekt menšinové kultury – na kolektivní vzpomínání. To ovšem není otiskem minulosti: vzniká jako obraz, vytvořený z motivů minulosti, ale formuje se potřebami a zájmy přítomnosti, na jeho vzniku se podílejí různí aktéři. Kdo jsou oni aktéři a jaké obrazy vytvářejí, je-li médiem vzpomínání hudba – mocné médium, jež díky svému polysémantickému charakteru umožňuje propojovat oblast individuálního a kolektivního, reprezentovat komunity nebo přepisovat skupinové hranice?
Kniha Music – Memory – Minorities: Between Archive and Activism se zaměřuje na hudební vzpomínání Romů a Židů. Kromě jednotlivých případů vytváří celek textů pozoruhodný oblouk umožňující sledovat roli hudby v etno-emancipačním procesu menšin.