Spotřební životní styl umožňuje věčné uspokojení a díky možnosti kontinuální spotřeby všeho (od umění, informací, přes zážitky po mezilidské vztahy) vytváří bezčasí a svět bez dějin, lidé mají pocit, že žijí jen tady a teď a mají vše k dispozici. Tento kvantitativní přístup rovněž mění vnímání času, kdy minulé a budoucí se stává naprostou fikcí. To, co v minulosti lidé shromažďovali po několik staletí je dnes možné za okamžik. Minulost, přítomnost a budoucnost se stává teď, avšak individualistickým a egocentrickým teď bez ohledu na mrtvé a ještě nenarozené. Ze všech zmíněných jevů těží zejména velké nadnárodní a globální finanční skupiny. Díky těmto fenoménům dochází ke snadnější manipulaci a řízené mobilitě lidských zdrojů a kapitálu. Cílem je trvale udržitelný růst zisků a dobývání renty, tj. exploatace veřejných financí, nerostných surovin a přírodních zdrojů. Společnosti a jedinci bez sdíleného pocitu identity, bez hodnot s fyzickou a psychickou závislostí na neustále nových a nových věcech (pouze zdánlivě nových) jsou optimálním lidským materiálem pro tvorbu neomezeného zisku pro malé skupiny vykořisťovatelů kdekoliv na Zemi.