Široce pojatý obraz protikladných období baroka a osvícenství je komponován ze spousty faktů, i často opomíjených. Autor pečlivě usiluje o plnost a objektivitu, zároveň prozrazuje svou lásku k církvi a národu. Čtenář nachází odpovědi na problematická obvinění i přiznání historických omylů církve. Dramatický dějinný proud vykresluje baroko jako "obrodnou katolickou reakci" na renesanci a protestantskou reformaci a osvícenství jako zatlačení církve do područí státu. Je podán s bohatstvím detailů náboženského, mravního, kulturního a sociálního života společnosti v celé její šíři jak s individuálními osudy, tak i v evropských souvislostech.