Po více letech autor dokončil knihu, v níž se částečně vrací k námětům své první knihy Bylo to jinak z roku 2008. Rozebírá je podrobněji a s přihlédnutím k výsledkům nových výzkumů.
V úvodní kapitole O oráči Přemyslovi na širokém porovnání mýtu se světovou mytologií vysvětluje jeho původní obecnou podstatu. Zároveň i smysl základních mýtů dochovaných na severní polokouli. V dalších kapitolách popisuje nejstarší českou historii důsledně podle písemných pramenů a dosavadních výzkumů se soustředěním na nejasnosti, nepřesnosti a až omyly předcházejících historiků. Nejznámějšími dlouhodobě rozpornými výklady jsou o umístění Wogastisburgu a Kanburgu, o vládě knížete Bořivoje a jeho manželce Ludmile se založením Prahy, období vlády knížete Vratislava, záležitost údajného zavraždění knížete Václava a rozšiřování državy za knížete Boleslava I. Kniha tedy není souhrnem dosud stále opakovaných zavádějících popisů historických událostí, ale vysvětluje je nově podle současných vědomostí.
V dodatcích se autor věnuje ve stejném duchu některým záležitostem přesahujícím časové omezení dané koncem vlády Boleslava I. Zde lze vyzdvihnout pojednání o podvrhu zvaném Kristiánova legenda a Wolfenbüttelském rukopisu Gumpoldovy legendy údajně kněžny Hemmy, rodokmenu prvních Přemyslovců sestaveném s přihlédnutím k dožitým věkům zjištěných Gustafsonovou metodou a objasnění Archeoastronomické metody datování založení předrománských a románských kostelů.