Kniha Petra Jozy přináší první ucelený přehled tvorby tohoto pozoruhodného amatérského fotografa. Díky precizně zpracovaným komentářům k Lorenzovým snímkům je zároveň unikátním svědectvím o mnohých, dnes již často zaniklých místech severních Čech. Je také připomenutím kultury a osudů českých Němců, kteří většinou upadli ve své ztracené domovině do zapomnění. Závěr 19. století přinesl spolu s technickými inovacemi vzestup amatérského fotografování, které již nebylo zdaleka jen výsadou vyšších vrstev. Příkladem je amatérský fotograf Josef Lorenz (1846-1914), který vytvořil stovky fotografických pohlednic krajiny a obcí na Děčínsku, Českokamenicku a v Českém Švýcarsku. Josef Lorenz, původně domácí přadlák, později cestář ze Srbské Kamenice, se naučil fotografovat již v letech 1870 až 1871. Těžiště jeho tvorby však spadá až do konce 19. a počátku 20. století, kdy v roce 1897 získal od okresního hejtmanství v Děčíně koncesi pro fotografickou živnost. Ke svému stávajícímu cestářskému řemeslu si přivydělával o nedělích a svátcích fotografováním místní krajiny a sídel. Snímky pak většinou prodával jako fotografické pohlednice prostřednictvím hostinských, knihkupců nebo profesionálních průvodců turistů. Některé jeho negativy sloužily dokonce jako předlohy pro zahraniční světlotiskové pohlednice.