Knihu tvoří 28 studií, v nichž autor z různých úhlů pohledu přibližuje dějinnou roli českých zemí v kontextu pozdně středověké střední Evropy. Nejprve z nadhledu, pouze však s různou mírou pravděpodobnosti, usiluje postihnout základní vývojové tendence od nástupu Lucemburků až do roku 1526, kdy se země České koruny na dlouhá staletí staly součástí habsburské říše. Z tohoto odstupu lze také panoramaticky skicovat duchovní život, kulturu a umění za vlády Lucemburků anebo korunovační rituály, festivity a pohřební ceremonie. Naproti tomu politické myšlení, národní ideu či postup vnitřní christianizace je vhodnější zkoumat ze soudobých pramenů a se zřetelem k bližším i vzdálenějším evropským paralelám. Totéž platí pro reformní inspirace raného husitství na straně jedné a nezdolné přežívání pověrečných praktik na straně druhé. Knihu uzavírají drobné dějepisné reflexe včetně otázek kladených „naruby“, zdánlivě navzdory „zdravému rozumu“.

Šmahel se soustředí hlavně na husitský věk, šířeji pak na doby, které mu předcházely i které po něm následovaly. V právě vydané knize Uprostřed Evropy mapuje dění za Lucemburků, za Jiříka z Poděbrad i za Jagellonců. A cenné je, že zkoumané události, jakkoli zpravidla dílčí, zasazuje do širšího, (celo)evropského kontextu. Přibližuje zahraniční prameny, které se dotýkají českých dějin. A přináší hořké ponaučení: předčasnost v jakémkoli počínání se nevyplácí; své o tom věděl Hus, když předčasně zahájil éru evropských reformací. Malým národům bývají upírány velké dějiny.
Jan Jaroš (kultura21.cz)

---

Die Auswahl der hier vereinten Beiträge zeigt vor allem eines: souveräne und subtile Quellenkenntnisse, eine seit Jahrzehnten bestehende Vernetzung in der internationalen Mediävistik sowie innovative Fragestellungen. Der im hohen Alter noch immer produktive Autor offenbart dabei einen Reichtum der Gesichtspunkte, wie man ihn einem Historiker nur wünschen kann, wie man ihn aber kaum je antrifft.
Thomas Krzenck (Zeitschrift für Geschichtswissenschaft 9/2023)