Práce nabízí ucelený pohled na neurčité tvary slovesné v češtině, ruštině a němčině podpořené korpusovou analýzou ekvivalentů na základě paralelního korpusu InterCorp ČNK. Analýzy se zaměřují na ekvivalenty každého z neurčitých tvarů slovesných v každém ze sledovaných jazyků. Získaná data slouží k typologické klasifikaci zaměřené na neurčité tvary slovesné jako sekundární predikáty. Z analýzy také nepřímo vyplývají různé frekvence jednotlivých tvarů a vzájemná konkurence jazykových prostředků. Analýzy ekvivalentů ukazují celkovou tendenci ve výběru jazykových prostředků v daném jazyce. Komplexní zaměření na všechny neurčité tvary slovesné a jejich ekvivalenty poskytuje ucelený pohled na možnosti vyjádření druhého sdělení v ruštině, češtině i němčině.