Kniha se věnuje působení řeholní kongregace Salesiánů Dona Boska v meziválečném Československu (1924-1939). Zaměřuje se především na přítomnost salesiánů v českých zemích ve třech lokalitách (Fryšták, Ostrava, Praha) a jejich kontakty se salesiánským dílem v Itálii, ve Slovinsku a na Slovensku. Časové vymezení publikace zahrnuje období od založení prvního salesiánského domu na Slovensku v Šaštíně (1924) a v českých zemích ve Fryštáku u Zlína (1927), přes vytvoření československé salesiánské inspektorie pod vedením Ignáce Stuchlého (1935), až k počátku druhé světové války (1939).
Jádro výzkumu tvoří dvě závěrečné kapitoly věnované salesiánským výchovným institucím (internáty, školy, oratoře) a výchovným prostředkům podle preventivního výchovného systému zakladatele salesiánů Jana Boska, kterými byly vedle náboženského vzdělávání a prohlubování víry v Boha také slavení, svátky, hudba, divadlo a sportovní aktivity. Text je doplněn obsáhlou přílohou dobových fotografií jednotlivých lokalit i historických dokumentů.