Tovární komíny byly nedílnou součástí průmyslového věku, během něhož se významným způsobem vtiskly do panoramatu našich obcí i krajiny. Jedná se o technicky a technologicky zajímavé stavby, jejichž úloha byla v rámci svého provozu nezastupitelná. Dnes svou podstatou na sebe vzaly symbolickou roli reprezentující jednu významnou odcházející epochu a staly se ikonami průmyslového věku. Komíny jsou výraznými nositeli paměti místa a často navíc i významnými identifikačními a orientačními body.

Kniha se zaměřuje především na zděné tovární komíny, kterých se u nás dosud dochovalo přibližně 3 400. Většina z nich je dnes po hospodářských a politických změnách odstavena, a komíny se tak jako nefunkční a nepotřebné stávají ohroženým stavebním druhem. Přitom jsou již jako uznávaná součást kulturněhistorického dědictví předmětem odborných diskusí vedených nejen na úrovni jejich významu v kontextu daného oboru, ale jsou také probírány případné možnosti jejich nového využití. Kniha si klade za cíl tuto odbornou debatu přenést také k široké veřejnosti, státní správě a samosprávě a především k majitelům komínů. Jako prostředek k tomu volí především poukazování na jejich hodnoty, potenciál a možnosti jejich zachovávání a nového využívání.

Téma nového využití továrních komínů je v knize zachyceno v komplexu všech možných souvislostí. Od zasazení tématu do širších hledisek nového využití průmyslového dědictví, přes identifikaci hodnot komínů až po konkrétní možnosti a přístupy při jejich novém využití. V knize jsou zachyceny i motivace a přístup samotných majitelů komínů. Zároveň si ale všímá i zásahů "zvenku", které vedou či mohou vést k zachování komína. Jedná se zejména o legislativní důvody - především v oblasti památkové péče, ale také specifické formy ochrany dané častým hnízděním čápa bílého. Důležitou kapitolou knihy je pak i popsání aktivit směřovaných k záchraně komínů a jejich novému využití, včetně popularizace tématu a jeho etablování v diskusi mezi odbornou a laickou veřejností. Specifickou, ale nutnou kapitolou v knize je i pohled do organizačně-technických kroků potřebných pro záchranu továrního komína - tedy zejména popis poruch a způsobů jejich sanace.

Kniha pak především popisuje širokou škálu možností, jak lze k továrním komínům ve vztahu k cílenému zachování či novému využití přistupovat. Nejčastější způsob zachování komína vychází z jeho symbolické podstaty svědka průmyslového věku a také výrazného stavebního elementu. Jedná se tak zejména o ponechání komína v původní podobě jako solitérního pomníku či landmarku, dominanty urbánních celků či kulturní krajiny. Takové realizace mohou být navíc povýšeny o instalace různých doplňků v podobě nenásilných, reverzibilních a často dočasných prvků - těmi mohou být například různé umělecké intervence.

Komínům se ale dají přisoudit i nové funkce, odlišné od té původní. Ty si zpravidla již vyžadují určitou větší míru stavebních zásahů vně nebo uvnitř komína. Takové realizace jsou u nás ale zatím spíše v menšině. Specifickým a z pohledu zachování komína akceptovatelným přístupem, jenž mnoho komínů zachránil před demolicí, je jeho čistě utilitární využití, které je zpravidla motivováno ekonomickým ziskem. Jedná se především o případy, kdy je komín využit pro účel nesení reklamy či telekomunikačních zařízení. Mezi nové využití komínů je nutné řadit i případy, kdy je komínu opět přiřazena jeho původní funkce.

Konkrétní příklady ukazuje Katalog, který obsahuje 43 areálů s komíny, jež jsou nějakým způsobem nově využity či byly cíleně zachovány. Další nesčetné příklady jsou v knize zmiňovány kontextuálně v jednotlivých kapitolách a na ilustračních fotografiích. Kniha obsahuje i řadu inspirativních ukázek jak konkrétních příkladů, tak přístupů ze západní Evropy - zejména ze Španělska a Nizozemska.

Kniha volně navazuje na publikaci Tovární komíny. Pády ikon průmyslového věku z roku 2018.