Studie Ewy Szary-Matywiecké představuje prózu Malvína aneb Předvídavost srdce (1816) Marie Wirtemberské, první polský psychologický román, jako dílo hodné kritické pozornosti. Navzdory svému didaktickému poselství o nadřazenosti srdce nad rozumem se dílo brzy setkalo s úspěchem. Studie se zabývá hned několika aspekty románu, přičemž využívá metody vypracované strukturalisty a formalisty, včetně koncepce formálního mimetismu Michała Głowińského. Zároveň se opírá o současné teorie jazyka a dokazuje, že Malvína není pouze sentimentální kniha. Román využívá tradičního motivu dvojčat odloučených hned po narození, která se setkávají o léta později, a zároveň zachycuje obraz tehdejší varšavské společnosti. Příběh prostupuje téma zdvojení – dvě hlavní mužské postavy, dvojí literární energie, dvojí já Wirtemberské jakožto vypravěčky a autorky.