Zkratka prezidentova jména - T. G. M. - se již záhy po vzniku republiky stala značkou, jakýmsi národním brandem, magickou formulí, něčím, co mělo platnost mytického symbolu. Ta tři písmena promlouvala na titulní straně Čapkových Hovorů s T. G. Masarykem právě tak sdělně a zřetelně, jako když v roce 1991 užil režisér Oliver Stone ve svém filmu jiná tři emblematická písmena: JFK.

Předkládaná studie není biografií Tomáše Garrigue Masaryka. Nepřibližuje na základě pramenů historický obraz jeho osobnosti, ale naopak rekonstruuje jeho mytickou podobu. "Masarykovský mýtus" neoznačuje v této práci více než pouhý název konkrétního osobnostního mýtu, i když především v pozdějších diskuzích jako by se jeho sémantické pole rozšiřovalo. Masarykovský mýtus je mýtem historickým i národním; snad nejvíce je však mýtem politickým: jde o "zakladatelský" mýtus, spjatý se zrodem československé státnosti, demokratického parlamentního systému i nového národnostního uspořádání.