Kněze a teologa Karla Vránu i diplomata Ladislava Radimského zastihl únor 1948 v zahraničí, oba se tedy stali exulanty, aniž by opustili své působiště: Vrána studoval na Lateránské univerzitě v Římě, Radimský pracoval v New Yorku na půdě OSN. Během padesátých let se korespondenčně seznámili a výhradně na stránkách dopisního papíru rozvíjeli diskuse na filosofická a teologická témata, až se z nich stali blízcí přátelé; osobně se přitom nikdy nesešli. Studiemi, recenzemi i knižními publikacemi rovněž výrazně promluvili do literárního života předsrpnového exilu. Rozsáhlou edici 432 dopisů doplňuje bohatá obrazová příloha (sest. Kateřina Volková a Jiří Gruntorád), která přináší často unikátní fotografie a dokumenty.