Doprovodná publikace k monografické výstavě Josefa Mánesa představuje rozsáhlé umělcovo malířské i kreslířské dílo, ale také umožňuje nahlédnout pod vrstvu po desetiletí tradovaných stereotypů spojených s Mánesovým dílem. Jednotlivé kapitoly prezentují stěžejní okruhy umělcovy tvorby.
Součástí je i srovnávací materiál, postihující jak tvorbu Mánesových českých současníků, tak díla zahraničních umělců, kteří české prostředí ovlivňovali. Zahrnuty jsou ukázky z Mánesovy korespondence, dobových textů a fotografií a v neposlední řadě informace o nových objevech z restaurátorského průzkumu Mánesových děl. Publikace sleduje recepci Mánesovy tvorby po jeho smrti, kdy se nejprve stal ikonou tzv. generace Národního divadla, v závěru 19. století bylo jeho jméno vtěleno do názvu spolku umělců obracejících se k novým výtvarným směrům a ve 20. století se pak "mánesovský mýtus" proměnil směrem od národoveckého pojetí první poloviny století k ideologizaci umělce v duchu socialistického realismu.