Onomaziologický slovník zásadním zpùsobem doplòuje a sjednocuje døíve vydané ètyøi díly Slovníku èeské frazeologie a idiomatiky. Zahrnuje frazémy a idiomy všech ètyø vydaných svazkù, které zmìnìnou organizací a zpùsobem prezentace spojuje dohromady podle jednotného hlediska, a to významu.
Vìtšina tradièních slovníkù nabízí svá hesla tak, že v nich hledáme abecednì podle výchozího hesla, resp. jeho formy. Tento slovník, který je onomaziologický a je vlastnì tezaurem èeské frazeologie, vychází naopak od významu hesel a zpùsob hledání tedy pøevrací (místo od výchozí formy zaèíná od výchozího významu frazému a idiomu). Podle zvoleného konkrétního významu uvádí všechna hesla pro nìj relevantní, která jsou uvnitø tøídìná mj. podle toho, zda jde o pøirovnání, výrazy neslovesné, výrazy slovesné anebo vìtné (což odpovídá uspoøádání vydaných a abecednì uspoøádaných ètyø svazkù). Použité výchozí významy, podle kterých je tu vše uspoøádáno, jsou jednoslovné, podle potøeby jsou ale doplnìné o potøebné kombinace pokrývající významové jádro hledaného výrazu.

Takto se tu pro výchozí význam "bojovat" objevuje množství hesel rùzného typu z jednotlivých svazkù slovníku, která sémanticky spojuje tento výchozí význam "bojovat" a jeho podtypy, a najde se tu pak napø. bojovat jako lev, nenechat nìco (jen) tak (tj. bojovat proti nìèemu), hájit svou existenci (tj. bojovat o svou existenci), hájit èest praporu (tj. v podtypu bojovat za ideál spoleèný), bojovat na život a na smrt (tj. bojovat do konce), rvát se s osudem (tj. bojovat s vývojem nepøíznivým), bojovat za èest a slávu (tj. bojovat nezištnì), ale i Pøeskoè, pøelez, jenom nepodlez. (tj. bojuj vynalézavì, ne však neèestnì!) a mnoho dalších. Tímto zpùsobem podle podobnosti seøazená a do podtypù a podle pùvodních svazkù hierarchizovaná a uspoøádaná data jsou tu sesbírána a pøedstavena poprvé a jinde k dispozici nejsou; svým zpùsobem tvoøí protiklad k onomaziologickému slovníku obecnému (napø. Rogetovu, který pro èeštinu novì existuje také), který je však založený pouze na jednotlivých slovech (pojmech) a frazémy neobsahuje. Princip, který se tu užívá jako výchozí, je široce pojímaná podobnost, ale i obdobnost a další významové souvislosti (vèetnì opozitnosti).

Je tøeba zdùraznit, že frazémy zde prezentované jsou pøebírány z pøedchozích ètyø formálnì orientovaných, tj. alfabetických svazkù frazeologického slovníku, kde jsou však roztøíštìné podle tematiky tìchto svazkù a nedávají pøedstavu celku frazeologie národního jazyka ani jejího složení. Pro velký rozsah dat (výchozí ètyøi slovníky tvoøí témìø 4000 stran) tento tezaurus tedy postupuje nutnì úspornì a upouští od podrobného popisu významu (kromì struèných glos jako výše), který si lze podle potøeby ovìøit pamìtí èi hledáním v uvedených ètyøech slovnících; slovník je tedy primárnì urèen pro kompetentní rodilé mluvèí èeštiny. V tomto smyslu pøedstavuje vùbec první onomaziologický slovník národního jazyka tohoto druhu, který jiné jazyky postrádají.

Uživateli odbornému i laickému nabízí tento slovník první ucelené pokrytí a zpracování èeské frazeologie a idiomatiky ve smyslu onomaziologickém, tezaurovitém. Zároveò se tu v praktické rovinì nabízí i nejbohatší zdroj poznání jazyka a možnost výbìru výrazù pro vytøíbeného autora, autora uèebnic a slovníkù, pøekladatele, studenta, ale i lingvistu a další zájemce. Je to poutavé ètení upozoròující pøedevším na bohatost èeského pojmenovávacího aparátu na úrovni frazémù a idiomù, jehož popis dosud nebyl k dispozici, ale specificky i na to, že se dá psát i mluvit vybranìji a jemnìji, pro leckoho rafinovanìji, než jen pouhým øazením jednoduchých bìžných slov do jednoduchých vìt.