Kolektivní monografie prostřednictvím konkrétně zaměřených studií teoretizuje podoby současné hudební kultury ve střední a východní Evropě (Česko, Slovensko, Ukrajina, Rusko). Činí tak z perspektivy muzikologie poučené kulturní analýzou, a obecnější teoretické koncepty promýšlí v lokálních kontextech. Hlavní témata zvuku, genderu a identity procházejí všemi kapitolami. Cílem je porozumět širším kulturním významům a působení nejrůznějších hudebních událostí, živých i mediatizovaných. Studie se zaměřují například na hudbu ženských skladatelek, politiku genderu a queer identit v hudebním videu, performanci maskulinity v hudební subkultuře, otázky hlasu a tělesnosti, nebo konstrukci lokálních a národních identit skrze folklor. Kniha tak přináší nekonvenční pohledy na řadu společensky a politicky aktuálních témat. Jde o první podobně koncipovanou muzikologickou publikaci v češtině. Díky interdisciplinárnímu přístupu se zde uvažování o hudbě a zvuku stává součástí debat řady dalších humanitních oborů, jako jsou kulturální studia, genderová studia, divadelní a filmová věda apod.

Propojení s kulturálními a genderovými studii je v humanitních oborech znakem naší doby, kdy se širší kontext a společenská relevance stává zásadní. Proto vítám publikaci jako vymanění z tradičního elitářství, izolace a jako nutné oživení studia hudební vědy.
Pavla Jónssonová (His Voice 21. 8. 2024)