Tato monografie se zaměřuje na širší kulturně-historické souvislosti a analyzuje podíl tepelských premonstrátů na vzniku, rozvoji a proměnách plzeňského gymnázia (1776 až 1922) a plzeňského Filozofického ústavu (1804 až 1848).

Publikace přibližuje úsilí premonstrátského řádu při vytváření těchto významných škol, které se vyznačovaly moderními výukovými metodami, kvalitním odborným zázemím a všestranným vybavením. Hlavní pozornost je věnována pestrým životním osudům, rozsáhlému odbornému dílu a širokému vlasteneckému působení Josefa Vojtěcha Sedláčka (1785-1836) a Josefa Františka Smetany (1801-1861), kanovníků premonstrátského kláštera v Teplé. Tito významní pedagogové a osobnosti první poloviny 19. století se výrazně zasloužili o rozvoj českého jazyka, kultury, vzdělanosti a všeobecné osvěty v Plzni a jejím širokém okolí. Monografie podrobně mapuje dosud nedoceněnou a přehlíženou roli tepelských premonstrátů a plzeňských škol v rozvoji výuky matematiky a přírodních věd v našich zemích v první polovině 19. století.

Jednou z klíčových postav knihy "Premonstráti v Plzni" je Josef František Smetana (1801-1861), jehož sochu v nadživotní velikosti můžeme obdivovat ve Smetanových sadech, přímo naproti Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje. Tento významný člen premonstrátského řádu, starší bratranec Bedřicha Smetany, sehrál klíčovou roli v jeho vzdělání. Díky podpoře ze strany Josefa Františka Smetany dokázal Bedřich Smetana úspěšně dokončit opakovaná studia na gymnáziu právě v Plzni. Otevřenou otázkou zůstává, jak by se osud Bedřicha Smetany vyvíjel, pokud by neměl takovou oporu ve svém o 22 let starším bratranci.

Pro astronomickou společnost je přínos Josefa Františka Smetany nezastupitelný. Jako autor první česky psané "učebnice" o astronomii s názvem "Základowé hwězdoslowj, čili astronomie", vydané v Plzni v roce 1837, se zapsal do dějin naší vědy. Tato významná obrozenecká osobnost Plzně a rodák ze Svinišťan u České Skalice se do Plzně dostal jako člen premonstrátského řádu z Teplé. Péčí premonstrátů byl v Plzni založen filozofický ústav a Smetana byl jedním z jeho profesorů věnující se především výuce přírodních věd. Spolupracoval se svým starším kolegou, matematikem Josefem Vojtěchem Sedláčkem, prosazoval výuku v českém jazyce, byl aktivní v obrozeneckých spolcích, založil noviny "Posel ode Mže" a byl předsedou plzeňské části Lípy Slovanské. Smetana byl rovněž autorem česky psaných učebnic silozpytu (fyziky), dějepisu a astronomie. Napsal mnoho básní, založil a ze svých prostředků vybavil českou knihovnu pro studenty ústavu i veřejnost a pořádal nedělní přednášky pro učně, tovaryše a mistry.

Dílo obsahuje tyto části:
I. Historický kontext
II. Josef Vojtěch Sedláček
III. Josef František Smetana
IV. Obrazové přílohy
V. Bibliografie