Rituální formy komunikace ve středověku výrazně utvářely veřejná jednání mocných. Tento způsob komunikace byl dlouhou dobu považován za strnulý ceremoniál či za prázdný rituál, a zůstal proto stranou zájmu. Gerd Althoff sepsal na základě konkrétních příkladů (např. rituály provázející pád bavorského vévody Tassila či sebeponížení císaře Jindřicha IV.) dějiny této formy komunikace a spojuje ji s proměnami výkonu moci ve středověku. Zvolenou perspektivou vědomého konstruování rituálů a jejich kýženého účinku nabízí přesvědčivé vysvětlení jejich funkce. Prostřednictvím veřejných rituálů získávala společnost, založená na hierarchii důstojnosti, všechny informace, které byly nutné pro řádný výkon moci. Rituály nesly informaci o právech a povinnostech, také o aktuálním vzájemném vztahu jejich protagonistů a zprostředkovávaly stávající společenský řád. Tento inovativní přístup je nepostradatelný pro moderní chápání středověku.

Jedná se o velice inspirující čtení. Autor představuje výsledky svého studia symbolické komunikace, především pak fenoménu rituálů, kterým dlouho nebyla věnována větší pozornost, ba naopak byly zcela na okraji zájmu. Před vydáním knihy v roce 2003 se rituálům věnovala pozornost „výhradně“ v souvislosti s investiturou církevních hodnostářů nebo korunovacemi králů a císařů. Málokdo si dokázal představit užší vztah mezi výkonem vlády a formami rituálů.
[…]
Kdo zná Althoffův originální text, tuší, že přeložit jeho stěžejní práci nebylo vůbec nic jednoduchého. Proto musíme vyzvednout skvělý překlad Jiřího Knapa, jemuž se podařilo zpřístupnit autorův text i těm zájemcům o středověk, kteří nevládnou němčinou. Uznání si ale jistě zaslouží i samotné nakladatelství Karolinum, které vydání Althoffovy „klasiky“ zařadilo do svého edičního plánu.
Marek Zágora (Stavitelé katedrál)