DETAIL TITULU:
Henry Moore a československé umění po roce 1945
Kotočová Lujza - Morganová Pavlína - eds.
Galerie moderního umění v Hradci Králové 2024
brožovaná, 142 str.
ISBN 9783959058476
-
anotace
Publikace Henry Moore a československé umění po roce 1945 sleduje v širokém politicko-společenském a uměleckohistorickém záběru vliv britského umělce Henryho Moora (1898-1986) na československé sochařství druhé poloviny 20. století. V podrobné chronologii a dvou odborných studiích zkoumá diplomatický rámec i další mechanismy provázející prezentaci a přijímání umělcovy tvorby v kontextu kulturní studené války, ale také vývoje sochařství ve specifických podmínkách státního socialismu. Kniha si klade otázku po stylotvorném vlivu Henryho Moora a zároveň zkoumá historii autorových výstav v bývalém východním bloku. Publikace vyšla u příležitosti stejnojmenné výstavy, uspořádané Galerií moderního umění v Hradci Králové (2024-2025).
Klíčovými součástmi knihy jsou dvě odborné studie, které se vzájemně doplňují: Zuzana Krišková ve svém textu "Ozvěny díla Henryho Moora v Čechách a na Moravě ve druhé polovině 20. století" zasazuje podněty vzešlé z Moorovy tvorby do vývojové linie československého sochařství. Lujza Kotočová v příspěvku "Za hranicí sochařství: Henry Moore a diplomatické aspekty jeho výstav v Československu" poukazuje jak na institucionální, tak na politické podmínky organizace autorových výstav.
Pro komplexnost pohledu je tato publikace dále rozšířena o podrobnou tematickou bibliografii a bohatě ilustrovanou chronologii (kapitoly "Časová osa: Československo" a "Časová osa: východní blok"), která otázku reflexe Moorovy tvorby vztahuje k celé řadě určujících událostí. Časové vymezení této osy je rámováno roky 1945 a 1993, tedy koncem druhé světové války a zatím poslední výstavou autora, jež se konala v Praze a Bratislavě v prvním roce existence samostatného Česka a Slovenska. Závěrečná kapitola potom prostřednictvím seznamu vystavených děl a vybraných reprodukcí dokumentuje stejnojmennou výstavu konanou v GMU.
"Moore ovlivnil sochařskou generaci, ke které patřím,
víc než kdokoli jiný. Na konci padesátých let to byl
jeden z prvních světových sochařů, koho jsme uviděli
pootevřenými dveřmi po létech izolace."
Olbram Zoubek, Naši sochaři o Moorovi, časopis Svět v obrazech, 1966
Klíčovými součástmi knihy jsou dvě odborné studie, které se vzájemně doplňují: Zuzana Krišková ve svém textu "Ozvěny díla Henryho Moora v Čechách a na Moravě ve druhé polovině 20. století" zasazuje podněty vzešlé z Moorovy tvorby do vývojové linie československého sochařství. Lujza Kotočová v příspěvku "Za hranicí sochařství: Henry Moore a diplomatické aspekty jeho výstav v Československu" poukazuje jak na institucionální, tak na politické podmínky organizace autorových výstav.
Pro komplexnost pohledu je tato publikace dále rozšířena o podrobnou tematickou bibliografii a bohatě ilustrovanou chronologii (kapitoly "Časová osa: Československo" a "Časová osa: východní blok"), která otázku reflexe Moorovy tvorby vztahuje k celé řadě určujících událostí. Časové vymezení této osy je rámováno roky 1945 a 1993, tedy koncem druhé světové války a zatím poslední výstavou autora, jež se konala v Praze a Bratislavě v prvním roce existence samostatného Česka a Slovenska. Závěrečná kapitola potom prostřednictvím seznamu vystavených děl a vybraných reprodukcí dokumentuje stejnojmennou výstavu konanou v GMU.
"Moore ovlivnil sochařskou generaci, ke které patřím,
víc než kdokoli jiný. Na konci padesátých let to byl
jeden z prvních světových sochařů, koho jsme uviděli
pootevřenými dveřmi po létech izolace."
Olbram Zoubek, Naši sochaři o Moorovi, časopis Svět v obrazech, 1966