Literatura a život mají společného jmenovatele: příběh. ..
Píší se sedmdesátá léta a William "Mole Man" Lyttle vykope v tunelu pod svým domem větu, která nezvratně ovlivní chod našeho světa. "Naše životy už nám nepřipadají jako příběhy."
Protagonistkou autofikčního románu je třiatřicetiletá Emma, která se snaží porozumět svým českým kořenům, vyrovnat se se smrtí matky a najít odpovědi na otázky okolo zmizení své partnerky. Historie okolo ní neplyne, naopak se hromadí a tříští. Mezi pozůstatky se katastroficky zvedá vodní hladina a sílí požáry. Emma se jimi prodírá ve snaze poodejít od lásky, ve které se vítězí a prohrává. V jejím vyprávění docházíme na konec společně či každý po svém, příběh zůstává. Stejně jako otázka, zda vyprávění může člověku pomoci vyrovnat se s tragickými událostmi.

První román Emmy Kausc ukazuje, že autorka je originální vypravěčkou, která umí příběhy nejen barvitě vyprávět, ale také o nich přemýšlet.

Těžiště románu leží ve zkoumání možností jazyka a vyprávění jako nástroje k vyrovnávání se s bolestnými událostmi. Text je sycený barvitými obrazy, propisují se do něj jak schopnosti zavedené básnířky, tak i talentované prozaičky.
— redakce nakladatelství Host

Mezi vzpomínkami a mýty je příběh; (příběh) jako boj s časem, ale i jako snesitelnější forma života.
— Emma Kausc, autorka