Kniha sleduje cesty základních škol začátkem inkluzivního vzdělávání v České republice ve dvou výzkumných etapách, ve školním roce 2018/2019 a 2021/2022. Předmětem kvalitativního výzkumu se staly pedagogické procesy jako základní prostor pro inkluzi v diferencované a individualizované výuce. Data byla získána skupinovými rozhovory vždy se třemi participanty z vedení a z učitelů 1. a 2. stupně ZŠ. Sledováno bylo sedm škol, z nich pět pražských jádrových pro sběr dat, které byly rozdílné především v tom, s jakou vnitřní energií, přesvědčením a dovednostmi inkluzivní vzdělávání naplňují a jak se vypořádávají s vnitřními i vnějšími podmínkami. Pohledy participantů byly v obou etapách zpracovány do případových studí. Ve shrnujícím zpracování se o ně opírají tři typizace reakcí škol na inkluzivní vzdělávání. První se odvíjí od komponenty výchovně vzdělávacího procesu, která na dané škole nejvíce ovlivňuje implementaci inkluzivního vzdělávání. Druhá sleduje, jak vedení školy vytváří pro tuto implementaci hodnotové a realizační podmínky. Třetí postihuje, jak jsou kompetence pedagogů v souladu s hodnotovým a realizačním ideálem inkluzivního vzdělávání.

"Záměrem této knihy je nabídnout pedagogický pohled na implementaci inkluzivního vzdělávání ve státních základních školách mezi lety 2018-2022. V daném období probíhalo šetření implementace inkluzivního vzdělávání pod patronací Národního pedagogického institutu České republiky v rámci individuálního systémového projektu APIV A "Společné vzdělávání a podpora škol krok za krokem - Implementace Akčního plánu inkluzivního vzdělávání - metodická podpora", ve kterém jsme byly na pozici výzkumnic součástí širšího řešitelského výzkumného týmu a jehož souhrnná zpráva byla zveřejněna. Z této zkušenosti vyrůstá i naše výzkumná studie předkládaná v této knize. Mimo jiné se proto opíráme v teoretických i metodologických částech textu i o naše již publikované práce a podkladové studie průběžně dokumentující výzkumné postupy a výsledky (především Tomková & Hejlová, 2018; Tomková et al., 2020) a o prezentace na panelových diskusích a na odborných konferencích.

V souladu s kvalitativní povahou našeho výzkumného šetření jsme se snažily o zobrazení různosti a složitosti cest základních škol k inkluzivnímu vzdělávání. Náš pohled vychází z údajů ukazujících, jak tyto procesy vnímaji členové pedagogického týmu každé ze škol i jak je vnímáme optikou interpretací výzkumných dat. Naším záměrem nebylo hodnotit inkluzivitu škol, nepoužíváme proto žádný z nástrojů, které byly pro tyto účely vyvinuty. Chtěly jsme především ukázat, jak školy postupují v implementaci inkluzivního vzdělávání, kdy jsou vnější podmínky podobné, ale kdy si každá škola musí hledat vlastní cestu. V tomto rámci vznikly případové studie zkoumaných škol pod pohledem zaměřeným na období začátku implementace inkluzivního vzdělávání daného novelou školského zákona 561/2004 Sb., jejíž úpravy vešly v platnost od září 2016. Případové studie jednotlivých základních škol jsou v této knize zdrojem pro hledání obecnějších vzorců postupů škol vinkluzivnim uzdelávání ve snaze o typizaci procesů, kterými školy reagují na tuto nove školách deisie radou prací, které se za bývají problematikou vzdělávání na českých školách v delších časových úsecích, jime i naší výzkumnou studií chtěly posílit synteticko-analytický přístup ke zkoumání velmi komplexní reality práce škol, která se týká hodnot, lidí, procesů, zkušeností, podmi nek. Vybraly jsme proto školy, které jsou všechny na cestě k inkluzivitě, ale jsou rozdílné především v tom, s jakou vnitřní energií, přesvědčením a dovednostmi po ni jdou a jak se vypořádávají s vnitřními i vnějšími podmínkami. Z tohoto důvodu jsme se zaměřily na zkušenosti pedagogických týmů škol, o kterých jsme předpokládaly, že v nich nalezneme inspiraci pro proměnu pedagogických procesů v reakci na hodnotově zdůvodněné společenské zadání, projevující se ve školách okamžitou výzvou vzdělávat různorodé žáky a pečovat o ně. V pohledech do práce škol jsme hledaly, jak jsou jejich cesty po zavedení inkluzivního vzdělávání utvářeny podmínkami uvnitř školy, především její historií a zkušenostmi pedagogů, ale také vnějšími procesními podmín kami, které nastolovala školská politika. Pedagogický pohled nám umožnil pokusit se typizovat cesty základních škol podle toho, která z podstatných obecně platných komponent jakékoliv výchovně vzdělávací práce se ve vztahu k inkluzivnímu vzdělávání na počátku jeho implementace zdůrazňuje, a pokusit se pochopit, proč tomu tak je.

V jádru našich nálezů je potvrzení, že pro pedagogickou práci základní školy i v období změn je zásadní její dosavadní zkušenost, respektive její historie, její koncepce, kvalita řízení a vedení školy s odpovídající kompetenční vybaveností učitelů. Z podstaty inkluzivního vzdělávání vyplývá, že všechny tyto faktory v součinnosti musejí vytvářet podmínky pro diferenciaci a individualizaci výuky jako neodmyslitelnou kva litu inkluzivního vzdělávání."

Helena Hejlová a Anna Tomková
/Úvod/