Tato kniha je reflexí myšlenek teoložky Dorothee Sölle a pokouší se zasadit myšlenky o mystice a vzdoru do rámce jejího raného teologického myšlení. S ohledem na pozici Sölle uvnitř feministické teologie se monografie zabývá i otázkou, jakým způsobem její pojetí mystiky nabývá podoby feministické teologie osvobození. Kniha se věnuje zejména vztahu mezi akcí a kontemplací, který stojí v jádru mystiky a vzdoru. Mystika v pojetí Sölle je mystikou otevřených očí, mystikou, v níž se zrcadlí zájem o druhé, které stejně tak jako sebe sama vidíme novýma očima. Je touhou po Bohu, vycházející z nitra člověka, směřující ve svém nejzazším důsledku k transformaci každodennosti směrem ke zlepšení statu quo.