Liturgické tradice jednotlivých středisek církevního života se od počátku křesťanství navzájem ovlivňovaly a postupně docházelo k jejich sbližování. V raném středověku převládl na Západě římský ritus a z původních liturgických tradic přetrvaly do 21. století pouze dvě: vedle hispánské liturgie také tradice milánská neboli ambrosiánská, kterou představuje tato kniha. Ambrosiánská bohoslužba se po celé dějiny rozvíjela v nedalekém sousedství Říma, některé prvky z římské tradice přebírala, jinými prvky naopak římskou liturgii obohatila. Čtenář v této knížce zjistí, jakým způsobem slaví Kristova tajemství ambrosiánští věřící v severní Itálii a jižním Švýcarsku, co mají tradice Západu společné a co je pro každou z nich specifické.
"Životnost ambrosiánského ritu byla v minulosti velmi prospěšná a bude i v budoucnu nejen pro milánskou diecézi, ale i pro všeobecnou církev." (Pavel VI.)