DETAIL TITULU:
Kašpar Lén mstitel
Čapek-Chod Karel Matěj
HOST-vydavatelstvísr.o. 2025
vázaná, 221 str.
ISBN 9788027522552
-
anotace
Vraždit cihlou — kriminální případ ze staré Prahy
Kašpar Lén mstitel (1908) je jedním z mála českých románů psaných expresivně neurovnaným stylem v duchu zolovského naturalismu. Příběh zedníka Léna — "hodnýho chlapce", který se navzdory všem nešťastným náhodám pokusí vzepřít ironii osudu a jehož slepá touha po vykonání spravedlivé pomsty přivede nejprve k notorickému pití a pak až do soudní síně — zasadil K. M. Čapek Chod na periferii pražského Nového Města, procházející právě v období před Velkou válkou masivní asanací. Bez příkras a sentimentu, zato s kousavou otevřeností novináře popisuje existenční podmínky sociálně nejslabších, kteří zde žijí a pracují: námezdních dělníků, žen nucených k prostituci, nemocných, starců a mrzáků. Tento determinovaný svět se však z perspektivy soudců, před nimiž v závěru stojí obžalovaný Lén, jeví jako tragická groteska. Došlo ale opravdu k vraždě? A kdo je ve skutečnosti vinen? Text k vydání připravila Olga Zitová, komentář napsal Dalibor Tureček.
Karel Matěj Čapek Chod
(1860 Domažlice - 1927 Praha), prozaik a žurnalista Po absolvování domažlického gymnázia se zapsal na pražskou právnickou fakultu. Kvůli účasti na tzv. chuchelské aféře byl vyloučen ze studia a dočasně vyobcován, proto přesídlil do Olomouce, kde redigoval katolický Našinec. Po návratu do Prahy začal publikovat první povídky a pokračoval v novinářské praxi, nejprve v konzervativních denících Hlas národa a Národní politika, od roku 1900 až do své smrti v Národních listech. Své úvodníky, fejetony, soudničky, politické polemiky, divadelní referáty a výtvarné kritiky otiskoval také v časopisech Světozor, Lumír, Květy či Zlatá Praha, přispíval i do mnichovského Die Kunst für alle či budapešťského deníku Pester Lloyd. K rodnému jménu Matěj Čapek přidal křestní Karel údajně na doporučení J. V. Sládka, k rodišti se hlásil přídomkem Chod. Byl pověstný nadprůměrnou erudicí v mnoha vědeckých, technických i uměleckých oborech, stejně jako mimořádným talentem postřehnout a ve svých dílech věrohodně zachytit typické i nevšední detaily každodenního života. Třikrát obdržel Státní cenu za literaturu.
Kašpar Lén mstitel (1908) je jedním z mála českých románů psaných expresivně neurovnaným stylem v duchu zolovského naturalismu. Příběh zedníka Léna — "hodnýho chlapce", který se navzdory všem nešťastným náhodám pokusí vzepřít ironii osudu a jehož slepá touha po vykonání spravedlivé pomsty přivede nejprve k notorickému pití a pak až do soudní síně — zasadil K. M. Čapek Chod na periferii pražského Nového Města, procházející právě v období před Velkou válkou masivní asanací. Bez příkras a sentimentu, zato s kousavou otevřeností novináře popisuje existenční podmínky sociálně nejslabších, kteří zde žijí a pracují: námezdních dělníků, žen nucených k prostituci, nemocných, starců a mrzáků. Tento determinovaný svět se však z perspektivy soudců, před nimiž v závěru stojí obžalovaný Lén, jeví jako tragická groteska. Došlo ale opravdu k vraždě? A kdo je ve skutečnosti vinen? Text k vydání připravila Olga Zitová, komentář napsal Dalibor Tureček.
Karel Matěj Čapek Chod
(1860 Domažlice - 1927 Praha), prozaik a žurnalista Po absolvování domažlického gymnázia se zapsal na pražskou právnickou fakultu. Kvůli účasti na tzv. chuchelské aféře byl vyloučen ze studia a dočasně vyobcován, proto přesídlil do Olomouce, kde redigoval katolický Našinec. Po návratu do Prahy začal publikovat první povídky a pokračoval v novinářské praxi, nejprve v konzervativních denících Hlas národa a Národní politika, od roku 1900 až do své smrti v Národních listech. Své úvodníky, fejetony, soudničky, politické polemiky, divadelní referáty a výtvarné kritiky otiskoval také v časopisech Světozor, Lumír, Květy či Zlatá Praha, přispíval i do mnichovského Die Kunst für alle či budapešťského deníku Pester Lloyd. K rodnému jménu Matěj Čapek přidal křestní Karel údajně na doporučení J. V. Sládka, k rodišti se hlásil přídomkem Chod. Byl pověstný nadprůměrnou erudicí v mnoha vědeckých, technických i uměleckých oborech, stejně jako mimořádným talentem postřehnout a ve svých dílech věrohodně zachytit typické i nevšední detaily každodenního života. Třikrát obdržel Státní cenu za literaturu.

